Nejzajímavější na zámku Linhartovy je proměna, kterou během staletí prošel. Na místě, kde dnes stojí šlechtické sídlo s uzavřeným nádvořím, věží a parkem, pravděpodobně vznikla už středověká tvrz. Její obranný charakter souvisel také s polohou u řeky Opavice a nedaleko dnešní státní hranice s Polskem. Přesná podoba nejstaršího objektu se nedochovala, existence tvrze je však bezpečně doložena nejpozději roku 1410.
Od tvrze k renesančnímu sídlu
Nejstarší písemná zpráva o Linhartovech pochází z roku 1377. O několik desetiletí později přešly zdejší statky k bratrům Fulštejnským z Vladětína. V květnu 1470 tvrz dobyli přívrženci uherského krále Matyáše Korvína během česko-uherských válek. Fulštejnové pak linhartovské panství spravovali až do roku 1556.
Výraznou změnu přinesla druhá polovina 16. století. Václav Haugvic z Biskupic nechal původní tvrz přestavět na reprezentativnější renesanční sídlo. Z této etapy pochází základ dnešní dispozice s uzavřeným dvorem, obranná věž i sklepní klenby. V arkádové chodbě druhého poschodí severního křídla jsou podle městských materiálů patrné také fragmenty figurálních sgrafit.
V 17. a 18. století dostal areál barokní podobu. Ke zámku přiléhal okrasný sad upravený ve francouzském stylu, který se v 19. století proměnil v přírodně krajinářský park. Stavba tak postupně ztratila část původně obranného výrazu a stala se pohodlnějším šlechtickým sídlem.
Šlechtické sídlo, nemocnice i chátrající památka
V letech 1855 až 1892 se na panství vystřídali Oppersdorfové a krnovská rodina Wenzelidesů. Roku 1930 získala zámek rodina Wüllersdorfova-Urbairova. Dramatické období přišlo za druhé světové války, kdy v objektu fungovala německá vojenská nemocnice. Následný požár zničil střechu a po roce 1945 přešel zámek do státního vlastnictví.
Další desetiletí pro něj znamenala především chátrání. Obrat nastal po roce 2001, kdy se majitelem stal město Město Albrechtice. Samotná obnova je postupná a opírá se také o veřejné a evropské dotační prostředky. Po předchozích opravách se zámek poprvé otevřel návštěvníkům 28. května 2005.
Věž, sgrafita a park s památným dubem
Linhartovy nejsou zajímavé jen jako historická kulisa. Při prohlídce stojí za pozornost dochovaná obranná věž, uzavřené nádvoří, klenuté sklepní prostory a zbytky renesanční výzdoby. V interiérech se zachovaly také nástěnné malby, které připomínají dobu, kdy zámek nebyl pouze správním centrem panství, ale také reprezentativním obydlím.
Samostatným cílem je zámecký park. Jeho dnešní podoba navazuje na starší okrasné úpravy a nabízí klidnější procházku v blízkosti řeky. Městský turistický web v něm uvádí také památný dub, spojovaný s koncem 13. století. Toto datování je vhodné chápat jako údaj převzatý z místních materiálů; hlavní hodnotou stromu je především jeho stáří a atmosféra, kterou k areálu přidává.
Zámek, který se znovu otevírá
V minulosti se na Linhartovech konaly výstavy fotografií, obrazů i historických předmětů, koncerty, vernisáže a jarmarky. Návštěvníci mohli vidět také stálou expozici keramiky Jana Kutálka nebo práce dětské galerie. Zámek tak nebyl jen památkou k jednorázové prohlídce, ale také místem kulturního setkávání.
Současná rekonstrukce se zaměřuje na vnitřní prostory, technické zázemí a novou informační recepci. Do budoucna se počítá s dobovou kavárnou a modernějšími expozicemi doplněnými audiovizuálními a interaktivními prvky. Ty mají oslovit také rodiny s dětmi. Nejde však o funkce, které by už musely být v době návštěvy plně k dispozici.
Zámek byl v roce 2024 zařazen mezi památky Moravskoslezského kraje zasažené povodněmi, což obnovu dále komplikuje. Podle avizovaného programu má v pátek 11. září 2026 od 15 hodin proběhnout Česko-polská řemeslná akademie spojená se slavnostním otevřením po rekonstrukci. Protože se návštěvnický režim může měnit, je před cestou dobré ověřit aktuální informace.
Výlet k polské hranici
Linhartovy leží přibližně mezi Krnovem a Městem Albrechticemi a administrativně jsou jejich částí. K areálu se dá přijet vlakem i autobusem; železniční stanice a autobusová zastávka jsou podle místních informací vzdálené asi 600 metrů. Parkování je možné v těsné blízkosti zámku. Adresa Linhartovy 36 tak může být praktickým bodem pro navigaci.
Pro návštěvníka je zdejší památka cenná právě kombinací několika vrstev: středověkého obranného původu, renesanční architektury, barokních úprav, příběhu poválečného chátrání i současné snahy vrátit zámku veřejnou funkci. K tomu se přidává park, řeka Opavice a přeshraniční poloha, díky nimž může být návštěva Linhartov součástí širšího výletu po severním okraji Moravskoslezského kraje.