Tři podoby tropů pod jednou střechou
Na jižním svahu trojské stráně stojí skleník, který není jen zimní zahradou plnou exotických rostlin. Fata Morgana má přibližně 1 800 metrů čtverečních a její návštěvnická trasa měří zhruba 225 metrů. Během krátké procházky se na ní střídají tři výrazně odlišná klimatická prostředí.
První část je věnována suchým tropům a subtropům. Sukulentní rostliny zde připomínají australský buš, krajinu jižního Mexika, Madagaskar nebo jihoafrický Namaqualand a Little Karoo. Suché scenérie pak vystřídá nížinný deštný les, nejrozsáhlejší část expozice. V ní se setkávají rostliny z Jižní a Střední Ameriky, Afriky, Madagaskaru, Austrálie, Oceánie, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín.
Poslední úsek je chladnější a přibližuje vegetaci vysokých hor. Zastoupeny jsou Andy, horské oblasti Asie i subtropická jižní Afrika. Pozornost zde získávají také rostliny venezuelských stolových hor, známých jako tepui. Rozdílná teplota a vlhkost v jednotlivých částech tak nejsou jen technickým řešením, ale základním principem celé návštěvy.
Vodopád, jezero a rostliny vysoko nad hlavou
Fata Morgana zaujme také architekturou. Její neobvyklý esovitý půdorys je zapuštěný do skalnatého svahu, takže skleník působí jako součást terénu. Výsadby jsou uspořádány v několika úrovních a cesta návštěvníka vede prostředím, které se mění nejen barvami a tvary, ale i zvukem a vlhkostí vzduchu.
V deštném lese se nachází přibližně čtyři metry hluboké jezero s objemem kolem 200 metrů krychlových. Doplňuje ho téměř šest metrů vysoký vodopád. Ve skleníku jsou také dvě velká sladkovodní akvária s tropickými rybami a dalšími živočichy. Pohled vzhůru odhalí umělé kmeny, na nichž rostou epifyty. Ty se v přírodě uchycují na větvích vysoko v korunách stromů a nepotřebují zakořenit v půdě. Některé kmeny se postupně obnovují, aby mohly dál sloužit jako názorná ukázka tohoto způsobu života.
Skleník jako živá sbírka
Za atraktivní expozicí stojí také odborná práce Botanické zahrady hlavního města Prahy. Ve Fata Morganě se postupně shromáždilo téměř 5 000 druhů rostlin. Část z nich pochází z expedičních sběrů pracovníků zahrady a sbírka má vedle estetické i studijní hodnotu.
Projekt skleníku vzešel z architektonické soutěže vyhlášené v roce 1995. Vítězný návrh připravil architekt Zdeněk Deyl. Po kolaudaci v květnu 2003 následoval zkušební provoz a v červnu 2004 se Fata Morgana otevřela veřejnosti. Od té doby se stala jedním z míst, kam lze v Praze vyrazit prakticky v každém ročním období a za jakéhokoli počasí.
Jarní motýli přidávají návštěvě pohyb
Nejživější atmosféru mívá skleník během tradičních jarních výstav motýlů. Tehdy mezi rostlinami poletují stovky tropických motýlů a návštěvníci mohou sledovat také jejich proměnu během líhnutí z kukel. V roce 2026 dorazilo ze specializované farmy ve Stratfordu nad Avonou více než 5 800 kukel. Termín i tematické zaměření se však každý rok mění, a před návštěvou je proto dobré ověřit aktuální program.
Motýlí sezónu v roce 2026 doplnila ve Výstavním sále také interaktivní expozice Tajemství motýlího života. Zaměřila se na stavbu křídel, sosák, zbarvení i vztah modráska očkovaného k prostředí, v němž žije. Výstavy bývají oblíbené u rodin, o víkendech a dopoledne proto může být skleník rušnější.
Prakticky před návštěvou
Fata Morgana má samostatný vstup z ulice Trojská 800/196 v Praze 7-Troji. Nejbližší doporučenou zastávkou městské dopravy je Botanická zahrada Troja. Ke skleníku se lze vydat také přes venkovní části botanické zahrady, například od vstupu Bohnice nebo od pokladny Kovárna.
Podle obecných návštěvnických informací bývá skleník otevřen od úterý do neděle, zatímco pondělí je vyhrazeno provozu a údržbě. Otevírací doba i režim vstupu se mohou měnit, stejně jako podmínky během sezonních akcí. Přístupové cesty jsou bezbariérové, kočárky však do skleníku není možné vzít; pro malé děti zahrada doporučuje nosítko. Fata Morgana tak může být samostatným cílem, ale dobře se hodí i jako součást delšího výletu po trojské botanické zahradě, vinici svaté Kláry a okolí.