František Pavlů dokázal spojit chladnou přesnost konstruktivistické sochy s překvapivě svobodnou prací s papírem. Právě toto napětí je hlavním tématem výstavy v Museu Kampa, která představuje jeho plastiky, medaile, práce ve veřejném prostoru i kresby, koláže, monotypy, frotáže a muchláže.
Expozice nazvaná Dvě formy je k vidění už jen do neděle 13. září 2026. Pro návštěvníka představuje příležitost poznat autora, jehož jméno je významně spojeno s českým konstruktivismem, ale jeho tvorba se přitom nevešla do jediné umělecké škatulky.
Socha jako promyšlená stavba
Pavlů ve své práci uvažoval o soše podobně jako architekt o prostoru. Zajímal se o linii, rytmus, vrstvení a vztah jednotlivých částí. Od druhé poloviny 60. let se v jeho plastikách stále výrazněji uplatňovalo neokonstruktivní tvarosloví a principy blízké minimalismu.
Jeho sochy proto nepůsobí jako náhodně vytvořené objekty. Každý prvek má své místo a celek je založen na řádu, proporci a napětí mezi hmotou a prázdným prostorem. Výstava ukazuje, že tento přístup nebyl omezený pouze na galerijní sál. Pavlů se věnoval také medailérství a realizacím ve veřejném prostoru.
Důležitou kapitolou jeho života se stal Liberec. Do města se přestěhoval v roce 1968 a zůstal v něm až do konce života. O rok později se podílel na přípravě výstavy Socha a město, v jejímž rámci instaloval v libereckém parku měděnou plastiku Křídla. Dílo založené na vrstvení vertikálních linií dobře vystihuje jeho zájem o konstrukci, opakování a prostorový účinek.
Druhá podoba: papír, deformace a struktura
Název výstavy odkazuje také k Pavlůvě druhé umělecké poloze. Vedle sochařské tvorby se dlouhodobě věnoval práci na papíře. Využíval kresbu, koláž, monotyp i frotáž, tedy postupy, které mu umožňovaly zachycovat strukturu, stopu a proměnu povrchu.
Výrazné místo mezi těmito experimenty mají muchláže. Pavlů se jim intenzivněji věnoval po roce 1990, kdy papír deformoval, zmačkával a znovu skládal do nových obrazových vztahů. Z původně plochého materiálu tak vznikaly práce s reliéfním účinkem a nečekanou prostorovostí.
Právě zde se ukazuje, že mezi jeho sochami a papírovými díly nevede ostrá hranice. I v intimnějších formátech zůstává přítomný zájem o strukturu, vrstvení a uspořádání plochy. Papír se v jeho rukou nestává pouze podkladem, ale aktivním materiálem.
Výstava doplňuje příběh Klubu konkretistů
František Pavlů patřil k důležitým členům Klubu konkretistů, který sehrál významnou roli v dějinách českého konstruktivně orientovaného umění. Museum Kampa se dlouhodobě snaží připomínat tvorbu umělců spojených s tímto okruhem a doplňovat méně známá místa v jeho příběhu.
Součástí projektu je také nová monografie, jejíž autorkou a kurátorkou výstavy je Ilona Víchová. Publikace sleduje Pavlův tvůrčí vývoj a zasazuje jeho dílo do širších souvislostí českého konstruktivismu. Výstava tak není jen přehlídkou jednotlivých objektů, ale také pokusem ukázat, jak spolu souvisejí socha, medaile, veřejná realizace a práce na papíře.
Poslední dny na pražské Kampě
Museum Kampa sídlí u Sovových mlýnů na adrese U Sovových mlýnů 503/2 v Praze 1. Výstava je podle aktuálních informací otevřena každý den od 10 do 18 hodin. Před návštěvou je vhodné ověřit případné změny provozu a informace k doprovodným programům.
Expozici lze spojit s procházkou po Kampě a dalšími místy historického centra Prahy. Do neděle 13. září však nabízí především možnost zastavit se u díla autora, který dokázal přemýšlet o soše jako o architektonické konstrukci a zároveň hledat nové možnosti v obyčejném, deformovaném listu papíru.