František Kupka patří k umělcům, kteří zásadně proměnili pohled na moderní malířství. Jeho stálá expozice v Museu Kampa ukazuje, že abstrakce nevznikla náhlým odklonem od skutečnosti. Naopak se rodila postupným zkoumáním linie, barev, světelných hodnot a vztahů mezi plochami. Více než sedmdesát vystavených děl provází návštěvníka od rané tvorby z konce 19. století až ke zralým obrazům z 50. let 20. století.
Od symbolistních obrazů k nefigurativnímu umění
Expozice nazvaná František Kupka – Mistr světového umění je uspořádána do sedmi kapitol. Chronologické řazení umožňuje vnímat, jak se proměňoval nejen umělcův styl, ale také jeho uvažování o obraze. Kupka se postupně vzdaloval popisnému zachycení světa a stále více se soustředil na samostatné působení barvy, tvaru a rytmu.
Vedle olejomaleb jsou vystaveny také kresebné studie. Ty jsou důležité zejména proto, že ukazují cestu k výsledným kompozicím: jednotlivé nápady, hledání proporcí i práci s linií. Návštěvník tak nevidí pouze hotová díla, ale také část procesu, během něhož Kupka hledal nové možnosti obrazové plochy.
Amorfa, Katedrála a síla barevných ploch
K nejvýraznějším dílům ze sbírky Musea Kampa patří Amorfa – Teplá chromatika z roku 1912. Spolu s obrazem Katedrála z let 1912 až 1913 a dílem Tvar žluté, vznikajícím v letech 1919 až 1923, představuje důležitou etapu Kupkova směřování k abstrakci.
V těchto obrazech už nejde především o zobrazení konkrétního předmětu. Podstatné jsou barevné vztahy, dynamika linií a uspořádání jednotlivých ploch. Kupkův koncept barevných ploch umožnil budovat obraz novým způsobem – bez tradičního středu pozornosti a bez nutnosti napodobovat viditelnou realitu. Výsledkem jsou kompozice, které mohou působit jako vizuální řád, pohyb nebo hudební rytmus převedený do barev.
Expozice ale nezůstává jen u známých abstraktních děl. Mezi uváděnými pracemi je také Biblioman z roku 1897 ze Sbírek Pražského hradu, Destilační přístroj z roku 1928 ze soukromé sbírky nebo obraz Plan Violet z roku 1954. Právě tento širší záběr pomáhá pochopit, že Kupkova tvorba měla mnoho podob a procházela dlouhým vývojem.
Za expozicí stojí sběratelský příběh
Základ expozice tvoří díla ze sbírky Jana a Medy Mládkových. Kupka představuje jeden z jejích hlavních pilířů a Meda Mládková sehrála významnou roli také při představování jeho tvorby ve Spojených státech. Prostřednictvím jeho díla zároveň upozorňovala na české moderní umění v mezinárodním prostředí.
Obrazy ze sbírky Musea Kampa doplňují zápůjčky z veřejných i soukromých sbírek. Díky nim se výstava může věnovat také obdobím, která nebyla ve sběratelské činnosti Medy Mládkové zastoupena tak výrazně, především tvorbě z 20. a 30. let 20. století. Konkrétní skladba instalace se přitom může v čase měnit.
Umění v historickém areálu Sovových mlýnů
Museum Kampa sídlí v areálu Sovových mlýnů na pražském ostrově Kampa, v části Malá Strana. Návštěva Kupkovy expozice se tak přirozeně spojuje s procházkou kolem Vltavy, historickými uličkami i parkem Kampa. Samotné prostředí dodává prohlídce jiný rytmus než návštěva galerie v moderní městské budově.
Dlouhodobá expozice věnovaná Kupkovi a Otto Gutfreundovi byla otevřena v roce 2019. Kupkova část je umístěna v Schulzově křídle I a II. Pro milovníky umění jde o možnost seznámit se s jedním z nejvýznamnějších českých malířů 20. století v souvislostech, pro ostatní návštěvníky pak o přístupný způsob, jak si udělat představu o zrodu abstraktního umění.
Praktické informace pro návštěvu
Museum Kampa najdete na adrese U Sovových mlýnů 503/2 v Praze 1. Podle aktuálních návštěvnických informací bývá otevřeno každý den od 10 do 18 hodin, poslední vstup do expozic je možný půl hodiny před zavírací dobou. Vstupné lze zakoupit samostatně pro stálou expozici nebo jako celodenní vstup do celého muzea. Ceny i otevírací dobu je vhodné před cestou ověřit, stejně jako nabídku komentovaných prohlídek a vzdělávacích programů, které muzeum pořádá po předchozím objednání.