Jen málokteré pražské muzeum nabízí tak působivou kombinaci umění a prostředí jako Museum Kampa. Sídlí v historickém areálu Sovových mlýnů uprostřed parku Kampa, přímo na břehu Vltavy. Uvnitř čekají díla Františka Kupky, Otto Gutfreunda, Jiřího Koláře a dalších osobností moderního a současného umění, venku pak klid parku, Čertovka a panorama Prahy.
Výraznou součástí návštěvy je také samotná budova. Novogotická fasáda historického areálu se při rekonstrukci po roce 2000 spojila s ocelí a sklem. Ocelové schodiště, skleněná lávka nebo terasa obrácená k Pražskému hradu ukazují, že galerie nemusí být jen neutrální schránkou pro exponáty. Architektura zde s vystaveným uměním vede vlastní dialog.
Od mlýnů k muzeu moderního umění
Historie místa sahá hluboko do minulosti. Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě pochází z roku 1393, podle výkladu muzea však mohly jejich počátky souviset s ještě staršími aktivitami benediktinského kláštera. Název Sovovy mlýny připomíná Václava Sovu z Liboslavě, jemuž Staré Město pražské v roce 1478 darovalo pozemek k vybudování domu a mlýna.
Areál se postupně rozšiřoval a nesloužil pouze mletí obilí. Přibyla například pila, vápenice, brusírna, krupník a valchy. V 19. století prošel výraznou proměnou díky Františku Odkolkovi, který jej přestavěl na parní provoz a doplnil o pekárnu a strojovnu. Historickou podobu později poznamenal požár v roce 1896 i další změny využití. Po převodu do majetku pražské obce zde působily také některé instituce Československé akademie věd.
Galerijní kapitola začala na přelomu tisíciletí. Rekonstrukce zahájená v roce 2000 zachovala novogotické prvky a doplnila je současným designem. Plánované otevření muzea však zkomplikovala ničivá povodeň v srpnu 2002. Museum Kampa nakonec přivítalo první návštěvníky 15. září 2003.
Odkaz Medy a Jana Mládkových
Museum Kampa vzniklo jako instituce pečující o sbírku manželů Medy a Jana Mládkových. Ti dlouhodobě podporovali české a středoevropské umělce, včetně těch, kteří tvořili v podmínkách komunistického režimu nebo v emigraci. Jejich sběratelská a mecenášská činnost dala vzniknout kolekci, která dnes patří k důležitým svědectvím o vývoji umění 20. století.
Jedním z hlavních pilířů je František Kupka. Jeho díla a přípravné studie sledují cestu od ranější tvorby k nefigurativnímu umění. Stálá expozice František Kupka – Mistr světového umění je uspořádána chronologicky a ukazuje, jak se v jeho práci proměňovalo zacházení s linií, plochou, světlem a barvou. Zastoupeny jsou mimo jiné obrazy Amorfa – Teplá chromatika, Katedrála nebo Tvar žluté.
Další klíčovou osobností je kubistický sochař Otto Gutfreund. Pozornost si zaslouží také rozsáhlá kolekce Jiřího Koláře, která čítá přes 240 děl a představuje jeho osobité kolážové postupy – od roláže a muchláže po proláž, chiasmáž nebo transparenty. Středoevropská část sbírky pak připomíná umělce z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska i bývalé Jugoslávie. Najdeme zde například Stanislava Kolíbala, Adrienu Šimotovou, Evu Kmentovou, Karla Malicha, Magdalenu Jetelovou nebo Aleše Veselého.
Letní výstavy roku 2026
V letní sezoně 2026 se k dlouhodobé kupkovské expozici přidávají krátkodobé výstavy. Nejvýraznější z nich je Milá Adrieno… Adriena Šimotová & Meda Mládková, připravená k připomínce stého výročí narození Adrieny Šimotové. Nejde o úplnou retrospektivu, ale o komornější pohled na přátelství obou žen a na různé podoby Šimotové tvorby. Výstava představuje mimo jiné textilní koláže ze 70. let a prořezávané kresby do vrstveného karbonového papíru. Podle českého programu muzea potrvá do 13. září 2026.
Ve stejném období muzeum uvádí také projekty Miloš Ševčík – Zaznění a František Pavlů – Dvě formy. Dlouhodobě je od dubna 2026 představena rovněž výstava KOPECKÝ FOREVER, která čerpá ze sbírek Musea Kampa a z ateliéru Vladimíra Kopeckého. Program se může měnit, proto je před návštěvou vhodné ověřit aktuální nabídku přímo u muzea.
Galerie s pražskou vyhlídkou
Návštěvu lze spojit s procházkou Kampou, okolím Čertovky a zastávkou ve Werichově vile. Ze Sovových mlýnů se otevírá výhled na Hradčany, Petřín, Karlův most i vltavské nábřeží. Vyhlídka je samostatně zpoplatněná a její přístupnost se může řídit provozem budovy či konáním akcí.
Muzeum je otevřeno každý den od 10 do 18 hodin, poslední vstup do expozic je možný půl hodiny před zavírací dobou. Pro rodiny pořádá výtvarné workshopy, školy mohou využít komentované prohlídky a animační programy. Museum Kampa tak není jen cílem pro milovníky moderního umění, ale i místem, kde se dá během jediné návštěvy poznat kus pražské historie, architektury i kulturního života.