Dvě věže nad Jáchymovem mohou na první pohled působit jako romantická zřícenina. Freudenstein, známý také jako Šlikův hrádek nebo Šlikovka, však nebyl hradem postaveným jen pro okrasu. Vznikl v době, kdy se v okolí prudce rozvíjela těžba stříbra, a jeho úkolem bylo chránit i spravovat jeden z nejvýnosnějších hornických podniků své doby.
Hrad nad městem stříbra
Stavbu nechal na Zámeckém vrchu nad severozápadním okrajem Jáchymova vybudovat Štěpán Šlik, zakladatel města. Hrad vznikal na přelomu let 1516 a 1517, přičemž stavební období se podle různých údajů uzavírá kolem roku 1520. Jako stavitel je uváděn Jan Münnich.
Freudenstein vyrostl přímo nad historickou mincovnou. Pravidelně uspořádaný opevněný areál měl obvodové hradby silné přibližně metr a půl a nárožní válcové věže, které sloužily jako baterie. Hlavní roli přitom nemusela hrát okázalá obranyschopnost. Na rychle rostoucí město bylo třeba dohlížet, řídit horní podnikání a vytvořit zázemí pro správu dolů.
Hrad patrně nebyl dokončen v celém zamýšleném rozsahu. Přednost dostaly obytné a správní funkce, aby mohl začít sloužit co nejdříve. Právě proto bývá Freudenstein označován za pravděpodobně nejmladší hradní stavbu na území dnešní České republiky. Toto prvenství je ale vhodné chápat s určitou opatrností.
Od štol k tolaru
Rozmach Jáchymova souvisel s nálezem stříbrných rud. Roku 1520 se z něj stalo svobodné královské horní město a ve stejném období se rozběhla šlikovská mincovna. Právě zde se razily velké stříbrné mince, kterým se říkalo jáchymovské tolary. Jejich označení se později stalo základem slova dollar.
S hradem se pojí také vyprávění o prvních tajných pokusných ražbách ve sklepeních Freudensteinu ještě před oficiálním zahájením provozu mincovny. Jde však o tradovanou informaci, nikoli o bezpečně doložený fakt. Jisté je, že hrad stál v samém středu dění, které propojilo jáchymovské doly s evropským mincovnictvím.
Jeho význam nebyl pouze symbolický. Freudenstein sloužil jako sídlo horního úřadu a později královských horních hejtmanů, tedy představitelů báňské správy. Z hradu se tak rozhodovalo o provozu, pravidlech a fungování celého hornického města.
Hrad proti vlastním horníkům
Napětí mezi horníky, městskou správou a vrchností vyústilo roku 1525 v povstání. Vzbouření jáchymovští horníci Freudenstein dobyli, vydrancovali a poškodili. Za dramatickou událostí nestála jediná příčina, ale především nespokojenost se špatnými podmínkami v dolech a mocenskými poměry ve městě.
Poškozený hrad byl opraven a po převzetí jáchymovských práv a majetku panovníkem, uváděném k roku 1548, se stal královským majetkem. Jeho správní úloha tím neskončila. Královští horní hejtmani zde působili i v dalších desetiletích.
Definitivní konec přišel během třicetileté války. Roku 1634 hrad při obléhání Jáchymova švédskými vojsky zasáhla dělostřelecká palba. Freudenstein vyhořel a už nebyl obnoven. Zůstaly po něm trosky, část hradeb a dvě věže.
Dvě věže, dva pozdější životy
Vyšší severovýchodní věž se nazývá Šlikovka. Měří přibližně 19 metrů a dochovala se v plné výšce čtyř pater. Při romantizujících úpravách v roce 1861 získala nejvyšší patro a začala sloužit jako městská hláska i obydlí hlásného. Ten měl zvonem oznamovat také začátek a konec hornických směn. Věž se tak stala součástí každodenního rytmu Jáchymova, dávno poté, co hrad přestal být vojenským objektem.
Šlikovku v roce 1964 poškodil požár po zásahu bleskem. O devět let později byla restaurována a znovu zpřístupněna. Nižší jihozápadní věž, zvaná Prachárna, dosahuje výšky asi 12 metrů. V 18. a 19. století sloužila jako skladiště střelného prachu horního úřadu. Dnes je v soukromém vlastnictví, proto je nejlepší prohlížet si ji z veřejně přístupného prostoru.
Výlet za hornickou krajinou
Areál Freudensteinu je volně přístupný a nabízí pohled na obě dochované věže i zbytky opevnění. Výstup do Šlikovky ale není běžným individuálním vstupem. Město v posledních sezonách připravovalo komentované prohlídky, někdy také večerní či noční, s rezervací. Úzké a strmé mlynářské schody navíc vyžadují opatrnost a vstup do nejvyššího patra je na vlastní nebezpečí.
Největší smysl má navštívit Freudenstein společně s Královskou mincovnou, historickým centrem, dolem Svornost a dalšími částmi Hornické krajiny Jáchymov. Ta je součástí přeshraničního Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, zapsaného na seznamu UNESCO v roce 2019. Hrad pak není izolovanou zříceninou, ale přirozeným bodem, z něhož lze pochopit vznik města, cestu stříbra do mincí i tvrdý život lidí, kteří bohatství Jáchymova dobývali ze země.