Nejvýše položená vodárenská nádrž v Česku není místem pro koupání ani běžnou procházku. Myslivny leží přibližně čtyři kilometry západně od Božího Daru na říčce Černá, v nadmořské výšce kolem 959 metrů. Hráz i celé ochranné pásmo jsou veřejnosti trvale uzavřené. Přesto má lokalita co nabídnout – ovšem především prostřednictvím veřejných tras v okolní krajině.
Malá nádrž s velkým významem
Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1956 až 1958 a do provozu uvedeno v roce 1959. Některé starší dokumenty uvádějí širší období výstavby od roku 1952 do roku 1959, rozdíl tedy souvisí s použitým vymezením jednotlivých etap. Koruna sypané zemní hráze leží v kótě 959,03 metru nad mořem, zatímco maximální hladina dosahuje 958,45 metru.
Na první pohled jde o poměrně malé vodní dílo. Hráz měří 130 metrů, její největší výška nad terénem činí 5,57 metru a zatopená plocha má přibližně 4,06 hektaru. Nádrž pojme kolem 60 000 kubíků vody. Její význam ale nespočívá ve velikosti. Slouží jako zdroj surové vody pro vodárenský systém zásobující oblast Jáchymova a Ostrova. Na úpravnu vody Myslivny může přitékat až 30 litrů za sekundu.
Vodárenská funkce zároveň vysvětluje, proč se k nádrži nelze vydat jako k běžné přehradě. Do ochranného pásma prvního stupně je vstup i vjezd zakázán, a to včetně přístupu pěších k hrázi. Myslivny proto není vhodné prezentovat jako cíl pro rybáře, plavce nebo návštěvníky hledající vyhlídku na vodní hladinu.
Rašeliniště vodu obohacují i komplikují
Nádrž se nachází v citlivé krušnohorské krajině, kde se uplatňují rašeliniště a mokřady. Právě jejich výluhy ovlivňují vlastnosti přitékající vody. Do nádrže se dostávají huminové látky a voda mívá nízké pH. Problematické mohou být také zvýšené hodnoty železa, manganu a dalších organických ukazatelů. V některých sledovaných vzorcích se objevily i koliformní bakterie, které upozorňují na antropogenní znečištění v povodí.
Malý objem nádrže znamená, že se změny na přítoku mohou projevit v celém vodním díle. Správce proto připravuje odtěžení sedimentů, které má pomoci ke zlepšení kvality vody. Nejde však o dokončenou rekonstrukci, ale o plánované opatření.
Od hornického příkopu k vodárenskému dílu
Okolí Mysliven ukazuje, že zdejší krajinu po staletí utvářela voda i těžba. Nedaleko vede Blatenský vodní příkop, technická kulturní památka vybudovaná v 16. století. S jeho stavbou se začalo roku 1540 a během čtyř let vzniklo přibližně dvanáct kilometrů dlouhé vodní dílo. Voda poháněla zařízení v hornoblatenském revíru a pomáhala při zpracování rud.
Podél příkopu dnes vede naučná stezka s 23 zastaveními. Začíná přibližně 1,5 kilometru za Božím Darem a pokračuje směrem k Horní Blatné. Jedno ze zastavení nese název Myslivny. Návštěvník tak může poznat zdejší vodohospodářskou historii z veřejně přístupné trasy, aniž by vstupoval do zakázaného prostoru u nádrže. Příkop byl jako technická kulturní památka vyhlášen v roce 1980 a v letech 1995 až 2001 prošel celkovou obnovou.
V krajině jsou patrné také sejpy, tedy haldy vzniklé při rýžování cínovce. Historická rýžoviště u Božího Daru zabírají plochu přes 250 000 metrů čtverečních a patří k nejrozsáhlejším v Krušných horách. Typické kopečky tvořené pískem, štěrkem, křemenem a úlomky hornin bývají dlouhé pět až deset metrů, některé přesahují výšku dvou metrů. Další se nacházejí níže po proudu Černé směrem k Myslivnám a Ryžovně.
Kam vyrazit v okolí Božího Daru
Nejlepším způsobem, jak lokalitu poznat, je naplánovat si trasu po okolních veřejných cestách. K nejzajímavějším cílům patří Blatenský příkop, historické sejpy, Ryžovna, Blatenský vrch a Božídarské rašeliniště. Na jeho území vede naučná stezka dlouhá 3,2 kilometru. Převážně prochází po povalových chodnících a doplňuje ji dvanáct informačních tabulí. Chodníky je nutné respektovat, protože rašeliniště je citlivým mokřadním prostředím.
Dominantou rezervace je Božídarský Špičák, vysoký 1115 metrů. V širším pohledu jde o součást hornické krajiny Abertamy–Boží Dar–Horní Blatná, která je spojena s památkami Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsaného na seznamu UNESCO.
Myslivny mají i literární stopu. Původní osada hostila v letech 1928–1930 a 1931–1932 řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise. Pracoval zde na eposu Odyssea a při druhém pobytu rozvíjel náměty budoucích filmových scénářů. Jeho pobyt připomíná památník na Božím Daru.
Výlet do okolí je vhodné přizpůsobit aktuálnímu počasí a stavu cest. Zejména v zimě mohou sníh a silný vítr přinést dočasná omezení na komunikacích směrem k Myslivnám, Ryžovně a Zlatému Kopci. Samotná nádrž však zůstává vodárenským objektem za plotem – a právě tento kontrast mezi nepřístupným moderním dílem a volně poznatelnou historickou krajinou je na Myslivnách nejzajímavější.