Harrachovy kameny patří k místům, kde se přírodní krása potkává s překvapivě snadnou dostupností. Výrazné žulové skály leží v nadmořské výšce 1 421 metrů u hřebenové cesty mezi Vrbatovou boudou a Kotlem. Z jejich okolí se otevírá široké panorama západních Krkonoš, při dobré viditelnosti také směrem k Jizerským horám a Českému ráji.
Skály jako naskládané kamenné kvádry
Na první pohled působí skalní útvar téměř uměle. Mohutné bloky jsou poskládané jeden na druhém a některé vystupují až zhruba pět metrů nad okolní terén. Ve skutečnosti jde o přirozený výsledek dlouhého působení vody, mrazu a zvětrávání.
Harrachovy kameny tvoří světle šedý hrubozrnný granit s nápadnými krystaly živců. Pukliny v hornině umožnily, aby mráz postupně rozrušoval její jednotlivé části, zatímco okolní materiál se pomaleji vytrácel. Vznikl tak takzvaný skalní tor, respektive mrazový srub – izolovaný skalní útvar typický pro některé hřebenové partie Krkonoš.
Česká geologická služba lokalitu eviduje jako významnou geologickou lokalitu. Pro návštěvníka však není potřeba znát odborné názvosloví, aby pochopil, proč jsou zdejší skály zajímavé. Stačí se zastavit u jejich nepravidelných spár, hran a balvanů a představit si, jak pomalu, během tisíců let, vznikala dnešní podoba místa.
Panorama Kotelních jam i vzdálených Trosky
Největší odměnou za cestu k Harrachovým kamenům je výhled. Pod skalami se otevírají Kotelní jámy, výrazný ledovcový reliéf s prudkými svahy a širokými travnatými plochami. Pohled pokračuje k hlavnímu krkonošskému hřebeni, kde za vhodných podmínek dominuje také Sněžka.
Obzor ale nekončí u nejbližších vrcholů. Z hřebenové partie lze zahlédnout Jizerské hory a při mimořádně dobré viditelnosti také vzdálený Český ráj s charakteristickou siluetou Trosky. Právě proměnlivost počasí dává vyhlídce pokaždé trochu jinou podobu. Nízká oblačnost může zakrýt vzdálené horizonty, zatímco po dešti se někdy krajina projasní do nečekané dálky.
Výška 1 421 metrů řadí Harrachovy kameny podle materiálů Správy KRNAP mezi nejvyšší krkonošské vrcholy; uvádějí je jako desátý nejvyšší vrchol pohoří. U podobných pořadí je ale třeba počítat s tím, že mohou záviset na způsobu započítávání samostatných a vedlejších vrcholů.
Krátká cesta z okolí Vrbatovy boudy
Nejjednodušší přístup vede od Vrbatovy boudy. Zdejší hřebenová cesta k Harrachovým kamenům měří necelý kilometr a podle údajů Správy KRNAP vede téměř po rovině. Díky tomu se místo hodí i pro návštěvníky, kteří si chtějí dopřát výrazný horský zážitek bez dlouhého stoupání.
Červeně značená trasa dále pokračuje směrem na Dvoračky a k Horní Rokytnici. K Harrachovým kamenům je možné dojít také z oblasti Dvoraček nebo z Horních Míseček. Výlet lze proto naplánovat jako kratší vycházku k vyhlídce, případně jako součást delší hřebenové túry.
V okolí se nabízí také historická zastávka u Mohyly Hanče a Vrbaty. Připomíná tragický lyžařský závod z roku 1913 a společně s Vrbatovou boudou vytváří výletu výraznou dějovou linku. Název Harrachových kamenů zase odkazuje k širší stopě rodu Harrachů v tomto koutě hor.
Místo, kde platí pravidla národního parku
Harrachovy kameny leží v Krkonošském národním parku, a proto je důležité zůstat na značených cestách. V klidových územích není dovoleno volně scházet do okolního terénu. Opatrnost je na místě také v zimě, kdy se návštěvníci musí řídit tyčovým značením a aktuální situací na hřebeni.
Horské počasí se může změnit během krátké chvíle. Vítr, mlha, námraza nebo sníh výrazně promění i zdánlivě snadný úsek od Vrbatovy boudy. Před cestou je proto vhodné ověřit stav tras u Správy KRNAP a výlet přizpůsobit viditelnosti i kondici.
Administrativně se lokalita nachází v obci Vítkovice v Libereckém kraji. Špindlerův Mlýn je důležitým orientačním bodem a možným výchozím místem pro cesty v širším okolí, samotné Harrachovy kameny však neleží v jeho katastru. Právě jejich poloha na hřebeni, spojení geologického příběhu s dalekým výhledem a snadný přístup z Vrbatovy boudy z nich dělají jeden z pozoruhodných cílů západních Krkonoš.