Věž kostela svaté Kateřiny v Hartmanicích na první pohled nepůsobí okázale. Právě její konstrukce však patří k detailům, které stojí za pozornost. Hranolová věž je postavena z lomového kamene, v přízemí ji uvnitř zpevňuje dřevěná trámová armatura a v horním patře se ukrývá hrázděná konstrukce. Pod korunní římsou jsou umístěny kruhové hodinové ciferníky.
Stavba v jihovýchodním rohu náměstí je výraznou připomínkou historického vývoje Hartmanic. Kostel gotického až pozdně gotického původu byl v dalších staletích několikrát upravován, především v období baroka a později také v 19. století. Jeho dnešní vzhled proto není jediným časovým otiskem, ale spíše výsledkem postupných proměn.
Krátká loď a polygonální presbytář
Jednolodní orientovaný kostel je založen ve svahu. Tvoří jej krátká obdélná loď, užší a nižší presbytář uzavřený několika stranami polygonu, západní věž a severní sakristie. Takové uspořádání dává vyniknout rozdílu mezi hlavní částí stavby a kněžištěm, které působí komorněji a architektonicky sevřeněji.
Na lodi se dochovala hluboce špaletovaná okna s lomenými oblouky. Jejich původní gotický charakter ale pozměnily barokní zásahy, takže dnes představují zajímavý příklad toho, jak starší stavba přijímala novou podobu podle dobového vkusu. Okna presbytáře mají půlkruhové záklenky a odlišují se tak od gotických otvorů v lodi. Původně kostel kryl šindel, později byla střecha opatřena eternitovou krytinou.
Svědek zlaté éry Hartmanic
Historii kostela nelze oddělit od historie samotného města. Hartmanice se rozvíjely v prostředí, kde hrála důležitou roli těžba zlata v okolí. Ležely také na zemské stezce a vybíralo se zde clo, což přispívalo k jejich významu i k pohybu lidí a zboží. Kostel svaté Kateřiny tak vyrůstal v místě, které nebylo pouze venkovskou osadou, ale součástí širších obchodních a správních vazeb.
Datování jeho počátků není zcela jednotné. Městské materiály uvádějí gotický původ ve 14. století a připouštějí i starší založení některých částí. Památkově-architektonické podklady stavbu popisují jako pozdně gotický kostel, u něhož může připadat v úvahu také 15. století. Bezpečné je proto vnímat jej jako stavbu s gotickým až pozdně gotickým jádrem, která se v dalších staletích proměňovala.
Ke kostelu se vztahuje také stříbrný mešní kalich s nápisem a datací Anno 1644. Jeho existence připomíná, že chrám nebyl jen dominantou městského prostoru, ale také živým místem bohoslužeb a péče o sakrální předměty.
Zvony i připomínka obětí pochodu smrti
Novější kapitolu v životě kostela představuje oprava tří zvonů, které byly do stavby instalovány v roce 2021. Vedle architektury tak návštěvníka oslovuje i zvuková stránka místa, i když její plné působení lze zažít především při bohoslužbě nebo jiné církevní události.
Ve vestibulu se podle městských informací nachází celoročně přístupná expozice věnovaná obětem ženského pochodu smrti na konci druhé světové války. Připomíná dvanáct žen, které zemřely ve velkostatku v Hořejším Krušci. Kostel tím získává i výrazný přesah do moderních dějin: vedle středověkého původu a barokních úprav uchovává vzpomínku na tragické události 20. století.
Součást procházky Hartmanicemi
Kostel stojí přímo u hartmanického náměstí, v blízkosti informačního střediska a dalších pozoruhodných míst. Při jediné procházce lze spojit jeho prohlídku se synagogou, kašnou a historickými městskými domy. Právě tato návaznost dává návštěvě smysl: svatá Kateřina není izolovanou památkou, ale součástí městského prostoru, v němž se potkává zlatá minulost, náboženské dědictví i paměť nedávných dějin.
Celý interiér nebývá běžně volně přístupný a návštěva se obvykle váže na bohoslužby. Nedělní čas uvedený v dostupných městských informacích je vhodné před cestou ověřit u města nebo farnosti. Vestibul s expozicí má být přístupný celoročně, přesto je dobré počítat s tím, že možnosti prohlídky se mohou měnit.