Středověké zdivo, renesanční stopy a současné umění se potkávají na jednom místě. Purkrabství hradu Klenová u Janovic nad Úhlavou hostí od 16. srpna do 31. října 2026 výstavu Jiří Thýn / Noc. Pro návštěvníky je to příležitost poznat tvorbu výrazné osobnosti české fotografie v prostoru, který má vlastní silný příběh.
Fotografie, která překračuje rám
Jiří Thýn nepracuje s fotografií jako s jednoduchým záznamem skutečnosti. Ve své tvorbě ji propojuje s objekty, instalací, textem, videem, malbou i fotogramem a zkoumá, kam až může fotografické médium sahat. Vytváří tematické cykly, k jednotlivým motivům se vrací z různých úhlů a důležitou roli pro něj hraje také konkrétní prostor.
Jeho práce často vycházejí z lidského těla nebo architektury. Tyto prvky však zbavuje popisnosti, abstrahuje je a zvýrazňuje jejich symbolický potenciál. Výstava v Klenové tak podle charakteristiky galerie nepředstavuje pouze soubor fotografií, ale také citlivě komponovaný vztah mezi obrazem, objektem a místem. Historické Purkrabství se nestává pouhou kulisou, ale součástí způsobu, jakým lze vystavená díla vnímat.
Thýn se narodil v roce 1977 v Praze. Fotografii studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a absolvoval také stáž na Akademii výtvarných umění u Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Zkušenosti získával rovněž během studijních pobytů v Helsinkách, Bernu a Mexico City. V letech 2011 a 2012 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, v roce 2011 získal Cenu čtenářů časopisu Respekt a působil také jako vedoucí Ateliéru postkonceptuální fotografie na pražské FAMU.
Purkrabství mezi historií a současností
Výstavní prostor patří k historickým částem Klenové. Purkrabství bylo v renesanci přestavěno z pozdně gotické kuchyně a v jeho patře se dochoval sál s freskovým vlysem. Ten zdobí erby někdejších majitelů panství a spřátelené šlechty, objevené zde před polovinou 20. století.
Samotný hrad má počátky ve druhé polovině 13. století. Z nejstaršího období zůstala část severní zdi paláce a hranolová věž, jejíž spodní kruhová část sloužila jako vězení. S Klenovou je spojován také Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, renesanční cestovatel, spisovatel, hudební skladatel a politik. Podle všeho se právě zde narodil, protože Klenová byla v době jeho narození sídlem jeho otce.
Hradní ruina, romantický zámek a výhledy
Dnešní podoba areálu vznikala především v 19. století. Hrabě Josef Filip Eduard Stadion nechal na místě zpustlého hradu vybudovat zámek v romantickém duchu. Jeho západní část získala novogotickou podobu, která patří k raným příkladům tohoto slohu v Čechách. Přibyly také vyhlídkové terasy, park mezi hradem a zámkem, brány, kaple a kočárovna.
Návštěva výstavy se proto snadno promění v delší výlet. Vedle Purkrabství lze projít hradní zříceninu, nahlédnout do stálé expozice historie hradu a zámku a navštívit další výstavní prostory. V době konání Thýnovy výstavy je v zámku plánována také expozice Zvířata / Transformace vnímání. V exteriérech areálu se nacházejí další současné umělecké realizace a z hradu se otevírají výhledy směrem k centrální Šumavě.
Galerie v památkovém areálu
Klenová není jen historickou památkou, do níž se občas umístí výstava. Galerie výtvarného umění zde funguje od roku 1963 a dlouhodobě propojuje péči o areál s prezentací českého i zahraničního současného umění. Právě kontrast mezi středověkou ruinou, romantickou zámeckou architekturou a novými uměleckými přístupy patří k hlavním důvodům, proč se sem vyplatí vydat.
Hrad a zámek Klenová leží přibližně 13 kilometrů západně od Klatov. Výstava Jiřího Thýna je umístěna konkrétně v Purkrabství hradu Klenová, nikoli automaticky v celém areálu. V září bývá areál otevřen od úterý do neděle, v říjnu se návštěvní doba zkracuje; před cestou je proto vhodné ověřit aktuální režim u pokladny. Vstupné na hrad a zámek obvykle zahrnuje také dočasné výstavy, stálou expozici a prohlídku dalších zpřístupněných částí areálu.