Varhany v bazilice Navštívení Panny Marie v Hejnicích nejsou jen doprovodem bohoslužeb. Mohutný nástroj z roku 1929, který postavili krnovští varhanáři Rieger–Götz, se v sobotu 29. srpna 2026 rozezní při samostatném recitálu. Koncert začne v 15:30 a je součástí 70. ročníku Dvořákova festivalu.
Aktuální oficiální program festivalu uvádí jako účinkujícího Pavla Svobodu. V některých dříve zveřejněných pozvánkách se objevovalo jméno Pavel Černý, pro srpnový koncert v Hejnicích však pořadatelé nyní potvrzují právě Pavla Svobodu. Vstupné je podle aktuálních údajů 150 korun.
Hudba od baroka po romantismus
Program nabídne průřez několika staletími varhanní hudby. Zazní skladby Georga Muffata, Dietricha Buxtehudeho, Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Miloslava Kabeláče, Antonína Dvořáka, Marca Enrica Bossiho a Johannese Brahmse.
Mezi nejznámější položky patří Bachova Toccata a fuga d moll BWV 565. Posluchači uslyší také Mozartovy variace na známou francouzskou melodii „Ah, vous dirai-je, Maman“, Dvořákovo Preludium a moll nebo Brahmsovo Preludium a fuga g moll. Rozmanitost programu umožní vyniknout nejen rozdílům mezi jednotlivými skladateli, ale také barevným možnostem hejnických varhan.
Laureát Pražského jara i ochránce historických nástrojů
Pavel Svoboda patří k výrazným českým varhaníkům mladší generace. Studoval na Konzervatoři v Pardubicích, pražské Akademii múzických umění a na Universität der Künste v Berlíně. Doktorské studium na HAMU zakončil prací věnovanou varhanní tvorbě objednané pro Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro.
Je laureátem soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb Leipzig. Koncertoval v evropských zemích i v USA, Kolumbii a Číně. Jeho nahrávky zahrnují také album s díly Johanna Sebastiana Bacha, které vzniklo na historické Silbermannovy varhany v Röthě u Lipska.
Svobodova činnost ale nekončí u koncertního pódia. Zabývá se ochranou historických varhan a pořádá benefiční projekty zaměřené na jejich obnovu. Od roku 2020 vede Komorní filharmonii Pardubice a pedagogicky působí na HAMU.
Barokní chrám pod Ořešníkem
Koncert získává další rozměr díky samotnému místu. Bazilika je součástí rozsáhlého poutního areálu s ambity a bývalým františkánským klášterem. Výrazná stavba stojí na jižním okraji Hejnic, v údolí řeky Smědé a na dohled od svahů Jizerských hor.
Dnešní barokní chrám vznikl v letech 1722 až 1729 podle plánů pražského stavitele Tomáše Haffeneckera. Má půdorys latinského kříže, dvě věže a šest bočních kaplí. Neobvyklé je také nasměrování hlavního oltáře: místo tradiční orientace k východu směřuje k jihu, aby chrám vynikl před horskou krajinou a pohledově se otevřel směrem k vrcholu Ořešníku.
Uvnitř barokní stavby se dochovala část staršího gotického kostela. Poutní tradice v Hejnicích sahá podle historických pramenů nejméně do středověku. S místem je spojována legenda o zázračném uzdravení rodiny sítaře a o sošce Panny Marie. První písemná zmínka o Hejnicích pochází z roku 1381.
Výlet za hudbou i památkami
Bazilika a klášter prošly složitými dějinami. Po požáru v roce 1761 následovaly opravy, později areál výrazně zasáhly události spojené s komunistickým režimem a Akcí K v roce 1950. Po roce 1989 začala rozsáhlá obnova. Bývalý klášter dnes slouží jako centrum duchovní obnovy, vzdělávání, konferencí i kulturních programů.
Poutní chrám byl v roce 2018 prohlášen národní kulturní památkou. Návštěva koncertu tak může být zároveň příležitostí prohlédnout si barokní interiér, ambity a další části areálu. Hejnice jsou navíc vhodným výchozím místem pro výlet do Jizerských hor, například směrem k Ořešníku.
Koncert se koná v bazilice Navštívení Panny Marie v areálu Kláštera Hejnice na adrese Klášterní 1. Vstupenky jsou podle pořadatelů k dispozici v předprodeji a část z nich bývá nabízena také na místě, jejich aktuální dostupnost se však může změnit. Parkovacích míst přímo v areálu je omezeně a slouží především ubytovaným hostům, proto je vhodné s tím při plánování návštěvy počítat.