Hrad Hluboký patří k místům, kde návštěvník neuvidí romantické paláce ani vysoké zdi. Jeho kouzlo spočívá jinde: v lesním terénu lze číst půdorys někdejšího sídla, představit si jeho obrannou funkci a připomenout si příběh hradu, který existoval pravděpodobně jen asi osmdesát let. Dnes se nachází v místní části Hrubá Voda, administrativně spadající pod obec Hlubočky v Olomouckém kraji.
Od biskupského sídla k zeměpanskému majetku
Hluboký vznikl před polovinou 14. století. Za jeho zakladatele je považován olomoucký biskup Jan VII. Volek, který si zde patrně nechal vybudovat soukromé sídlo. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1351.
Hrad však nezůstal dlouho v rukou svého původního zakladatele. Brzy se stal zeměpanským majetkem a podle odborných poznatků jej Karel IV. daroval svému bratru Janu Jindřichovi. Správou byl pověřen purkrabí Půta z Holštejna. Hluboký tak nebyl jen izolovaným sídlem v lesích, ale součástí mocenských poměrů, které v regionu utvářely správu i bezpečnost.
Husitská pevnost nad údolím Bystřice
Nejdramatičtější kapitola dějin Hlubokého se odehrála na počátku 15. století. Hrad tehdy ovládli husitští hejtmani Petr Holý a Dobešlav Puchala. Jeho posádka se v letech 1425 až 1426 zapojila do blokády Olomouce, významného katolického centra na Moravě.
Odpovědí bylo vojenské tažení vedené Haškem z Valdštejna. Hluboký byl obležen a roku 1426 dobyt. Při útoku byl pobořen a už nikdy nebyl obnoven. Od roku 1447 se v písemných záznamech označuje jako pustý. Krátký život hradu tak uzavřel násilný zánik, který dnes pomáhají dokládat archeologické nálezy.
Co lze na místě spatřit
Areál leží na konci skalnatého výběžku nad údolím říčky Bystřice. Z někdejší stavby se dochovaly jen velmi nepatrné relikty. Nejvýraznější je obdélná hradní plošina, terénní prohlubeň někdejšího příkopu a val, který chránil další část areálu. V terénu se podle místních popisů a archeologických pozorování rýsují také pozůstatky válcové věže a drobné zbytky zdiva.
Nejde ovšem o zachovanou věž nebo část paláce, do níž by bylo možné vstoupit. Hluboký je především lokalitou pro pozorného návštěvníka. Rozdíly v reliéfu, pravidelnost plošin a umístění příkopu napovídají, jak hrad využíval skalnatý výběžek a okolní terén. Zalesněné prostředí navíc místo chrání před dojmem běžné turistické atrakce – působí spíše jako nenápadná stopa minulosti.
Archeologie odhaluje poslední dny hradu
Význam Hlubokého nespočívá jen v tom, co je vidět na povrchu. Na lokalitě probíhaly archeologické průzkumy a sondáže, mimo jiné v 80. letech 20. století pod vedením Petra Kouřila a Miroslava Plačka. Další výzkumy a preventivní prospekce pokračovaly i později.
Nalezená keramika, železné šipky, hrot střely z kuše a další militária dokládají každodenní život i válečné události, které hrad ukončily. Právě výzbroj a stopy násilného zániku dávají místu konkrétnější podobu: nejde jen o bezejmenné středověké hradiště, ale o pevnost zasaženou konfliktem husitské doby.
Cesta k Hlubokému
Jako výchozí místo je vhodná Hrubá Voda, místní část Hluboček. K samotné lokalitě podle dostupných turistických podkladů nevede samostatná značená turistická cesta a poslední úsek tvoří pěšina. Přístup proto vyžaduje dobrou orientaci v terénu, pevnou obuv a ohleduplnost k lesnímu prostředí. Stav pěšin i případné značení se mohou měnit, proto je rozumné ověřit si trasu v aktuální mapě.
Při návštěvě je důležité počítat s tím, že Hluboký není klasickou památkou s návštěvnickým zázemím. Archeologická lokalita by měla zůstat neporušená – není vhodné vyzvedávat předměty ze země ani používat detektory kovů bez příslušného oprávnění. Odměnou za opatrný výlet je klidné místo, kde se z několika terénních stop skládá příběh hradu, který zmizel překvapivě rychle, ale v dějinách regionu zanechal výraznou stopu.