V Hodolanech se velké dějiny potkávají s obyčejnými ulicemi. Právě tady stojí nádraží, školy, kostely i nenápadná místa, která připomínají okupaci, deportace, bombardování a osvobození. Komentovaná historická procházka Paměť Hodolan nabídne v pátek 9. října 2026 pohled na tuto část Olomouce prostřednictvím vzpomínek Jiřího Podivínského, který válečné události prožil jako dítě.
Dětství poznamenané válkou
Jiří Podivínský se narodil 9. května 1938 v Olomouci. Pocházel ze smíšeného manželství a jeho matka byla židovského původu. Osudy jeho rodiny tak zasáhla nacistická perzekuce velmi konkrétně. Otec byl v roce 1944 uvězněn v Postoloprtech poté, co se odmítl rozvést. Matka na podzim téhož roku odešla do sběrného tábora Hagibor v Praze a v lednu 1945 byla transportována do Terezína. Oba rodiče se vrátili až na jaře 1945.
Taková vzpomínka mění pohled na místa, kolem kterých člověk běžně prochází bez povšimnutí. Nádraží nebo školní budova už nejsou jen součástí městské scenérie, ale také němými svědky doby, kdy se rozhodovalo o životech tisíců lidí. Podivínského svědectví je zachyceno také v projektu Paměť národa, kde je k dispozici nahrávka pořízená v Olomouci v roce 2022.
Hodolany jako město železnice
Hodolany leží východně od historického centra Olomouce, za řekou Moravou poblíž soutoku s Bystřicí. Jejich dnešní podobu výrazně ovlivnila nejprve výstavba olomoucké pevnosti a později železnice. Koleje rozdělily původní katastr na dvě části a hlavní nádraží se stalo zásadním bodem dalšího rozvoje.
Hodolany byly v roce 1913 povýšeny na město. O šest let později se staly součástí takzvané Velké Olomouce. Významnou roli při rozhodování o připojení hrála právě skutečnost, že na jejich území leželo hlavní nádraží. Za nádražím si Staré Hodolany dodnes uchovávají charakter křivolakých uliček, kterým se říká Stará Víska. I tato část připomíná, jak se původní obec postupně proměňovala v městskou čtvrť.
Místa, kde se dějiny staly
Procházka může upozornit na několik paměťových bodů, které dávají historickému vyprávění konkrétní podobu. Pamětní deska na škole v Hodolanské ulici připomíná 105 obětí nacismu z let 1939 až 1945. Na škole v Hálkově ulici se nachází deska věnovaná soustřeďování židovských obyvatel Olomouce před deportacemi.
Podle historických údajů města bylo z Olomouce v pěti transportech odvlečeno 3499 lidí. Většina z nich, celkem 3211 osob, zahynula; přežilo 288 lidí. Další pamětní deska je umístěna v prostoru hlavního nádraží. Připomíná jména 22 železničních zaměstnanců, kteří zemřeli během okupace a květnového povstání.
Hodolany ale nenabízejí pouze válečnou paměť. V Tovární ulici u Zory stojí kamenná Boží muka připomínající vraždu šlechtice Adama Stolbašského z roku 1527. Původní dílo bylo v roce 1973 přemístěno do muzejního lapidária a na místě dnes najdeme kamennou repliku. K výrazným stavbám patří také kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Jiráskově ulici, vysvěcený roku 1907, a funkcionalistický kostel Církve československé z roku 1927 v Hodolanské ulici.
Praktické informace k procházce
Paměť Hodolan je podle dostupného programu naplánována na pátek 9. října 2026 od 17 do 19 hodin. Sraz má být u informační tabule naproti vchodu do železniční stanice Olomouc hlavní nádraží. Pořadatelem je Paměť národa a uváděné vstupné činí 200 korun.
Přesná trasa ani seznam všech zastavení zatím nejsou ve zveřejněných podkladech uvedeny. Před cestou je proto vhodné ověřit u pořadatele aktuální termín, dostupnost míst, cenu i konkrétní podobu programu. Účast Jiřího Podivínského je třeba chápat podle aktuálního oznámení pořadatele. Už samotná poloha srazu však dobře vystihuje hlavní téma vycházky: Hodolany jako místo, kde železnice propojila každodenní život s dramatickými dějinami 20. století.