Jen málokterá olomoucká procházka spojuje tolik různých světů jako cesta botanickou zahradou v Bezručových sadech. Na jednom místě tu návštěvník projde kolem historického hradebního valu, Mlýnského potoka, skalek, růží i jarní hájové květeny. Areál Výstaviště Flora Olomouc navíc plynule navazuje na rozárium, takže nejde jen o jednu zahradu, ale o soubor rozmanitých expozic.
Od pevnostního valu k zahradním expozicím
Dnešní botanická zahrada leží na ploše Korunní pevnůstky, která byla součástí původního olomouckého hradebního pásu. K parkovému areálu se toto území připojilo v 60. letech 20. století a v následujícím desetiletí zde začaly vznikat jednotlivé zahradní celky. Přibližně 3,5 hektaru dnes vyplňují alpinium, zahrady národů, sezónní rostlinné expozice nebo Zahrada smyslů.
Atmosféru místa určuje také jeho okolí. Bezručovy sady vznikaly od roku 1898 pod středověkými a tereziánskými hradbami a společně se Smetanovými a Čechovými sady tvoří významný historický parkový celek Olomouce. Procházku lze proto snadno prodloužit kolem hradeb, Mlýnského potoka nebo k Jihoslovanskému mauzoleu.
Rozárium, které mění tvář podle roční doby
Největším lákadlem pro milovníky růží je sousední rozárium. Založeno bylo v roce 1972 na ploše, která dříve sloužila mimo jiné jako městská skládka či deponie odpadu. Jeho původní geometrické uspořádání s betonovými poli navrhl architekt Emil Zavadil. Po rekonstrukci v roce 2016 získalo rozárium současnou podobu podle návrhu zahradního architekta Zdeňka Sendlera.
Podle novějších údajů provozovatele zde roste téměř 3 500 růžových keřů a přibližně 900 odrůd. Starší turistické materiály uvádějí jiné počty, což může souviset s obdobím i způsobem evidence. Jisté však je, že olomoucké rozárium patří k nejvýznamnějším v zemi a provozovatel je označuje za druhé největší v České republice.
Nejvýraznější bývá v červnu, kdy se růže naplno rozkvétají, ale zajímavé je i mimo hlavní sezonu. Moderní zahradní architektura, vodní prvky a místa k odpočinku dávají prostoru jiný charakter než běžné tematické sady. Rozárium se využívá také pro komentované prohlídky, kulturní programy nebo svatební obřady.
Alpinium a květy mezi stromy
Alpinium se nachází na terase pevnostního valu a využívá její převýšení i členitost. Výraznou součástí expozice jsou zakrslé jehličnany, které doplňují skalničky a další rostliny vhodné pro horské prostředí. Právě spojení zahradnické kompozice s pozůstatky pevnostního opevnění dává této části osobitý ráz.
Jiný zážitek nabízí levý břeh Mlýnského potoka. Na jaře se mění v přírodní expozici domácí hájové květeny, v níž se objevují sněženky, bledule, ladoňky, dymnivky a sasanky. Později během roku se pozornost přesouvá k cibulnatým a hlíznatým rostlinám, trvalkám, astrám, liliovkám a dozrávajícím šípkům botanických růží. Návštěva tak může vypadat pokaždé jinak.
Zahrada, která zapojuje i další smysly
Méně nápadnou, ale důležitou součástí areálu je Zahrada smyslů. Vznikla především pro zrakově hendikepované návštěvníky a je řešena tak, aby bylo možné rostliny poznávat také hmatem a vůní. Najdeme zde mimo jiné vyvýšený záhon s přibližně 80 druhy bylin, bezbariérový přístup a popisky v Braillově písmu. Autorem expozice je zahradní architekt Ivar Otruba.
Botanická zahrada se tak nesoustředí pouze na vzhled rostlin. Ukazuje také jejich strukturu, vůni a způsob, jakým se proměňují během roku. Pro rodiny, školní skupiny i návštěvníky, kteří hledají klidnější zastavení v centru města, je to příjemný doplněk k hlavním zahradnickým expozicím.
Prakticky před návštěvou
Do botanické zahrady se vstupuje z Bezručových sadů, zatímco do rozária lze přijít také přímo z třídy 17. listopadu. Oba areály jsou propojené a podle aktuálních informací Výstaviště Flora Olomouc je vstup do botanické zahrady zdarma. Psi do areálu nemají přístup.
Otevírací režim je sezonní a v zimních měsících může být prostor omezený počasím, údržbou nebo svátky. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální stav u provozovatele. Pro navigaci lze použít adresu 17. listopadu 426/41, Olomouc. Zároveň je dobré nezaměnit tento areál s botanickou zahradou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ve Smetanových sadech. Ta má vlastní historii i charakter, zatímco zahrada v Bezručových sadech vyniká především propojením růží, sezónní květeny a městských hradeb.