Největší překvapení holešovského zámku neleží uvnitř budovy, ale za jejími zdmi. Rozsáhlá historická zahrada je komponována kolem soustavy vodních kanálů, které se rozbíhají jako Neptunův trojzubec. Voda zde nebyla pouze okrasou. V barokní době vyjadřovala také bohatství, schopnost ovládnout krajinu a společenské postavení majitele.
Vodní ramena měří podle městských a turistických materiálů přibližně 980 metrů a jejich plocha dosahuje kolem 16 500 metrů čtverečních. Spolu s alejemi, ovocnými sady, oborou a dalšími částmi vytvářejí celek, který je pozoruhodný nejen rozsahem, ale hlavně promyšleným propojením architektury a krajiny.
Od tvrze k reprezentativnímu sídlu
Počátky šlechtického sídla v Holešově sahají nejméně do roku 1245. Tehdy se v písemných pramenech objevuje Hugo z Holešova, patrně držitel zdejší tvrze. Původní opevněné sídlo zaniklo za husitských válek a později vznikla nová tvrz, která byla do roku 1574 přestavěna na renesanční zámek.
Další zásadní proměnu přinesla třicetiletá válka. Zámek v letech 1643 a 1645 vypálila a vyplenila švédská vojska. Roku 1650 jej získal Jan hrabě z Rottalu a rozhodl se vybudovat reprezentativní rezidenci odpovídající ambicím významného šlechtice. Od roku 1655 vznikala podle projektu vídeňského architekta italského původu Filiberta Lucheseho nová raně barokní stavba. Hlavní práce byly patrně dokončeny ještě před rokem 1674.
Výsledkem je volně stojící čtyřkřídlá budova s obdélným nádvořím, mansardovou střechou a čtyřmi polygonálními nárožními věžicemi. Zámek obepíná hluboký vodní příkop, přes který vedou dva mosty. Už při pohledu zvenčí je tak zřejmé, že voda zde patří k základním principům celého areálu.
Barokní zahrada jako promyšlený obraz světa
Park se začal formovat v polovině 17. století současně s přestavbou zámku. Jeho podoba navazuje na principy francouzských zahrad, které vynikaly pravidelností, hlavními osami, alejemi a přesně vymezenými pohledy. Holešovská zahrada patří k mimořádným moravským dokladům tohoto způsobu komponování prostoru.
Hlavní osa vede pohledem přes vodní dílo a dál do otevřené krajiny. Okrasná část postupně přechází k ovocným sadům a oboře, která vznikla v první polovině 18. století. Nejde tedy jen o park určený k procházce kolem zámku, ale o rozsáhlý krajinný koncept. Návštěvník může sledovat, jak se mění charakter prostoru od přísně upravených ploch až po volnější, přírodněji působící části.
Původní zahrada byla ještě bohatší. Nacházely se v ní sochy, vodotrysky, bazény i drobné zahradní stavby, z nichž se část nedochovala. V 19. století navíc pravidelnou barokní kompozici ovlivnily principy přírodního parku. Dnešní podoba proto není úplně totožná s někdejším přísně geometrickým návrhem, stále však umožňuje jeho základní logiku dobře pochopit.
Interiéry, Růžová zahrada i hvězdárna
Prohlídka zámku doplňuje zážitek z parku o cenné historické interiéry. K nejvýraznějším patří sala terrena s bohatou štukovou výzdobou a malbami inspirovanými Ovidiovými Proměnami. Za pozornost stojí také velký sál, zámecká kaple a reprezentační pokoje. V budově funguje rovněž galerie s výstavami.
Další částí areálu je Růžová zahrada s pomníkem holešovského rodáka, hudebního skladatele Františka Xavera Richtera. Neobvyklým doplňkem je hvězdárna. Zámek tak připomíná nejen šlechtickou reprezentaci, ale i kulturní život, který se s ním pojí. Holešov má dlouhou divadelní, operní a hudební tradici a areál dodnes slouží koncertům, výstavám i dalším společenským akcím.
Tip pro návštěvu Holešova
Zámecká zahrada, sady a obora jsou podle návštěvního řádu přístupné celoročně, vstup do těchto částí je zdarma. Otevírací doba prohlídek zámku, vstupné a program výstav se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace u Městského kulturního střediska Holešov.
Nejlepší je spojit prohlídku interiérů s pomalejší procházkou parkem. Zámek najdete na adrese Náměstí Františka Xavera Richtra 190. Za větru, bouřky, silného deště nebo námrazy město návštěvu venkovního areálu z bezpečnostních důvodů nedoporučuje.