XXVIII. svatohubertská pouť se na Svatém Hostýně uskuteční v sobotu 17. října 2026. Pontifikální mše svatá v bazilice Nanebevzetí Panny Marie začne v 10:15 a podle zveřejněného kalendáře ji bude celebrovat olomoucký arcibiskup Mons. Josef Nuzík. Pouť tradičně oslovuje myslivce, lesníky, přátele přírody i jejich rodiny, zároveň je ale dobrou příležitostí objevit celý pozoruhodný areál a jeho okolí.
Slavnost spojená s lesem a myslivostí
Svatohubertská pouť připomíná svatého Huberta, patrona myslivců. Předchozí ročníky doprovázela lovecká hudba a troubení, průvod k obrázku svatého Huberta, sokolnické ukázky, vábení jelenů, práce tažných koní, lovecká lukostřelba nebo lesní pedagogika. Podrobný doprovodný program pro rok 2026 však v době přípravy článku nebyl samostatně zveřejněn, a jednotlivé body proto nelze na letošní ročník automaticky vztahovat.
Jisté je, že návštěva nebude jen krátkou zastávkou na bohoslužbě. Svatý Hostýn nabízí soubor památek, poutních staveb a přírodních zákoutí, které lze projít pěšky během jednoho dne.
Bazilika, legenda a mozaika z tisíců kamínků
Poutní areál je od roku 2018 národní kulturní památkou. Jeho nejvýraznější stavbou je bazilika Nanebevzetí Panny Marie, jejíž základní kámen byl položen roku 1721. Barokní chrám podle projektu Ignáce Cyraniho z Bolleshausu byl posvěcen 28. července 1748. Po požáru způsobeném bleskem v roce 1769, při němž se roztavily také tři zvony, byl za josefinských reforem roku 1787 zrušen. Obnovy se dočkal od roku 1841 a v roce 1982 byl povýšen na baziliku minor.
Nad vstupem zaujme mozaika Viktora Foerstera. Na ploše přibližně 26 metrů čtverečních ji tvoří asi 260 tisíc barevných kamínků. Zobrazuje tradiční hostýnské podání o záchraně obyvatel před tatarským vpádem: Ježíšek v náručí Panny Marie metá blesky na nepřátelský tábor. Příběh patří k poutní tradici a byl písemně zachycen například Bohuslavem Balbínem v roce 1665; není však historicky prokázanou zprávou o konkrétní události.
Na začátku schodiště k bazilice stojí Vodní kaple s pramenem vyvěrajícím ze skály. Místo je doloženo už kolem roku 1700 a voda je součástí zdejší poutní tradice. Označení za zázračnou je třeba chápat právě v tomto náboženském a lidovém kontextu, nikoli jako ověřený léčebný účinek.
Jurkovičova cesta v krajině
Výraznou uměleckou stopu zanechal na Hostýně architekt Dušan Jurkovič. Jeho křížová cesta začala vznikat v roce 1904 a kapličky navrhl s inspirací ve valašské lidové architektuře. Původní obrazy Joži Uprky měly podobu mozaik z malovaného skla, náročné horské podmínky však vedly k jejich postupné náhradě glazovanými keramickými mozaikami Jana Köhlera. Ty vznikaly ve spolupráci s firmou RAKO v letech 1912 až 1933.
Cesta stoupá svažitým terénem a její součástí je také kruhová kaple Božího hrobu u lesního hřbitova. V památkových podkladech se celý chráněný soubor uvádí jako čtrnáct zastavení, zatímco vlastní Jurkovičova–Köhlerova část bývá popisována jako třináct zastavení. Zajímavým dokladem péče o památku je obnova prvního zastavení, dokončená v roce 2015. Přesná kopie poškozené keramické mozaiky vznikala podle kladečského plánu s 591 glazovanými kachlemi.
Od pravěkého hradiště k rozhledně
Svatý Hostýn není významný pouze jako poutní místo. Na vrchu se nachází také rozsáhlé pravěké opevnění a keltské oppidum. Oválná lokalita má přibližně 20 hektarů a její osídlení procházelo vývojem od doby bronzové přes halštatské období až k době laténské. V terénu jsou stále patrné valy a příkop; obvodový val dosahuje zhruba čtyř metrů, na jihozápadě až osmi.
Hostýn má dva vrcholy. Poutní bazilika a hlavní část areálu leží na západním vrcholu ve výšce přibližně 718 metrů, zatímco vyšší vrchol dosahuje asi 735 až 736 metrů. Právě tam stojí rozhledna a větrná elektrárna. Zděná věž vznikla v letech 1897 až 1898 jako připomínka padesátého výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Císař Hostýn navštívil v roce 1897 a podepsal zakládací listinu. V přízemí rozhledny se nachází kaple svatého Kříže. Původně byla věž vyšší díky dřevěné nástavbě, která celkovou výšku zvyšovala přibližně na 27 metrů.
Co si naplánovat během říjnové návštěvy
Nejlogičtější procházka vede od Vodní kaple po monumentálním schodišti k bazilice, ambitu a kapli svatého Jana Sarkandra. Poté lze pokračovat ke křížové cestě, lesnímu hřbitovu a pozůstatkům hradiště. Okolí Hostýna navíc protíná řada turistických tras v Hostýnských vrších.
Při říjnové návštěvě je dobré počítat s mimosezonním režimem. Svatohostýnské muzeum bývá od 1. října do 30. dubna pro individuální návštěvníky uzavřeno, stejně jako rozhledna; případné skupinové nebo mimořádné zpřístupnění je nutné předem ověřit. Aktuální informace o pouti, bohoslužbách, dopravě a provozu jednotlivých objektů poskytne duchovní správa nebo Matice svatohostýnská. Svatý Hostýn se nachází u Chvalčova ve Zlínském kraji.