Na první pohled působí Hostavický zámeček jako klidná historická stavba uprostřed městské části Praha 14. Jeho okolí však mohlo vypadat úplně jinak. Ve 30. letech 20. století se zde připravoval rozsáhlý urbanistický projekt, který měl na pláni Čihadla vytvořit nové zahradní město podle moderních představ Baťovy firmy.
Dnes je zámeček součástí veřejně přístupného areálu s parkem Pilská. Pro návštěvníka představuje zajímavé místo, kde se potkává historie původní zemědělské obce, proměna Prahy i nedokončený sen o novém způsobu bydlení.
Vila ve starém jádru Hostavic
Hostavice mají doloženou historii nejméně od roku 1432. Po dlouhá staletí šlo především o venkovskou a zemědělskou obec, která si svůj charakter uchovala až do poloviny 19. století. Zámeček vznikl právě ve starém jádru obce, na místě někdejší usedlosti čp. 9.
Stavba pochází z 19. století, pravděpodobně z jeho druhé poloviny. V pramenech se označuje jako novorenesanční zámeček, Národní památkový ústav ji však popisuje také jako honosnou vilu. Přesnější rok výstavby není v dostupných podkladech doložen, stejně jako není vhodné stavbě bez dalšího připisovat starší šlechtický původ.
Areál tvoří budova o zastavěné ploše přibližně 670 metrů čtverečních a park o rozloze kolem tří hektarů. Zámeček byl v minulosti využíván také školsky. Do roku 2001 v něm fungovaly učebny prvního stupně základní školy a předškolní zařízení. Později se v budově usadila Akademie tělovýchovy a sportu Palestra.
Baťův plán pro Čihadla
Nejpozoruhodnější kapitola v novější historii areálu začala v roce 1934. Kolmanův velkostatek, k němuž patřil zámeček, hospodářské budovy, park i okolní pozemky, tehdy koupila firma Tomáše Bati. Baťův podnikatelský okruh nechal připravit regulační plán a zastavovací projekt pro nové zahradní město na pláni Čihadla.
Nemělo jít jen o obyčejnou obytnou kolonii. Návrh počítal s náměstím, spolkovým domem, kavárnou, klubovými místnostmi, lázněmi, tělocvičnou, školou a obchodním centrem. Obytné domy měly vznikat jako dvojdomky nebo menší skupiny domů obklopené zahradami. Charakter plánované čtvrti měly podpořit také nízké či úplně chybějící ploty, které by sousedství více propojily.
Součástí projektu byla i sportovní a rekreační infrastruktura. V údolí Rokytky se počítalo se stadionem a tenisovými dvorci. Z návrhu je patrné, že jeho autoři chtěli spojit bydlení s občanskou vybaveností, zelení, tělovýchovou i komunitním životem. V mnohém tak předjímal principy, které jsou u moderního plánování měst aktuální dodnes.
Proč zahradní město nevzniklo
Projekt se nakonec neuskutečnil. Podle materiálů městské části dostalo území Čihadel přednostně stát k využití jako vojenské cvičiště, a Baťova firma proto od záměru ustoupila. Rozhodnutí tak zásadně ovlivnilo budoucí podobu Hostavic: místo plánované čtvrti vzniklo území s jiným využitím a velká část původní vize zůstala pouze na papíře.
Zámeček přesto zůstal svědkem této proměny. Připomíná dobu, kdy se okrajové obce rychle přibližovaly velkému městu a kdy podnikatelé i urbanisté hledali nové modely bydlení. Hostavice byly k Praze připojeny v roce 1968, dnes jsou součástí městské části Praha 14.
Park Pilská jako dnešní cíl procházky
Areál se v současnosti otevírá veřejnosti především prostřednictvím parku Pilská. Jeho revitalizace byla dokončena na podzim 2015. Přibyly přírodní cesty, dětské hřiště, víceúčelové sportoviště a pobytové plochy, takže park dnes slouží nejen jako historické okolí zámečku, ale také jako místo pro volný čas a sousedská setkávání. Později zde vznikla i komunitní kavárna.
Samotný interiér zámečku nemusí mít stálý návštěvnický režim, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti prohlídky předem. Nejlépe dostupný je okolní park na adrese Pilská 9, Praha 14. Procházku lze prodloužit historickým jádrem Hostavic, podél Rokytky nebo k archeologicky významné poloze Vidlák. Národní památkový ústav zde eviduje také území s archeologickými nálezy, včetně pozůstatků laténského sídliště.
Hostavický zámeček tak není jen drobnou historickou stavbou ukrytou na okraji metropole. Je připomínkou vesnice, která se proměnila v součást Prahy, i neuskutečněného plánu na město, kde měly být domy, školy, sport a zeleň propojeny v jeden celek.