Hradec Králové patří k městům, která se dají číst jako kniha. Na několika kilometrech tu vedle sebe stojí středověké památky, stopy někdejší pevnosti, elegantní nábřeží i moderní architektura přelomu 19. a 20. století. Právě tato vrstevnatost může dát letošní Noci literatury východočeskou podobu.
Akce je podle dostupných informací naplánována na středu 16. září 2026 od 18 hodin a vstup má být zdarma. Čtení se mají uskutečnit na více místech ve městě. Přesný seznam adres, účinkujících, textů ani časový rozpis však zatím zveřejněn nebyl. Hradec Králové je mezi zapojenými městy uveden na oficiálním webu projektu.
Evropská literatura v ulicích a sálech
Noc literatury nevznikla jako běžný literární večer v knihovně. Jejím principem je představovat ukázky ze současné evropské literatury v podání známých osobností a umisťovat čtení do zajímavých, někdy běžně nepřístupných prostor. Důležitou roli přitom hrají překlady, díky nimž se k českým posluchačům dostávají hlasy z různých evropských jazyků a kultur.
V roce 2026 se koná už dvacátý ročník a podle pořadatelů se do projektu zapojilo více než sto měst a obcí. Hradec tak nebude izolovanou kulturní zastávkou, ale součástí celostátního večera, který spojuje literaturu s konkrétním místem. Stejný text může v historickém domě, na nábřeží nebo v moderní veřejné budově vyznít pokaždé jinak.
Od města českých královen k Salonu republiky
Hradec Králové má pro podobnou akci mimořádně dobré kulisy. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1225. Hradec byl věnným městem českých královen a významným centrem východních Čech. Později jeho podobu na dlouhou dobu určilo opevnění barokní pevnosti. Město vojenské pozemky odkoupilo v roce 1893 a bourání hradeb pokračovalo až do prvních desetiletí 20. století.
Další výraznou kapitolu představuje proměna města v moderní urbanistický celek. S Hradcem jsou spojeni architekti Jan Kotěra a Josef Gočár, jejichž práce pomohla vytvořit obraz takzvaného Salonu republiky. Kotěrovo Muzeum východních Čech na Eliščině nábřeží patří k nejvýraznějším stavbám města a je národní kulturní památkou. Gočárův regulační plán zase ovlivnil podobu nových čtvrtí, zelených pásů i významných náměstí.
Trasa, která zatím existuje hlavně v představách
Konkrétní čtecí místa pro rok 2026 zatím potvrzena nejsou. Jako přirozené body případné literární procházky se ale nabízejí historické centrum s Velkým náměstím, katedrálou svatého Ducha a Bílou věží, stejně jako prostor kolem biskupského areálu a někdejšího jezuitského kolegia.
Bílá věž, vybudovaná z bílého pískovce v letech 1574 až 1580, spolu s katedrálou vytváří jednu z nejznámějších siluet Hradce. Na opačné straně městského příběhu stojí nábřeží Labe, Kotěrova muzejní budova a lokality spojené s Gočárovou architekturou. Pokud budou jednotlivá stanoviště soustředěna v širším centru, mohou nábřeží a městské parky fungovat jako příjemná pěší osa mezi čteními. To je však zatím pouze možný scénář, nikoli zveřejněná trasa.
Jak si večer naplánovat
Návštěvníci by měli před cestou sledovat doplnění programu, především mapu míst, jména interpretů a časový rozpis. U podobných akcí bývají čtení krátká a probíhají souběžně, takže si lidé volí vlastní kombinaci zastávek. Není ale jisté, zda Hradec Králové použije stejný model jako pražská část projektu.
Vyplatí se přijít s časovou rezervou a počítat spíše s chůzí než s přesuny autem. Kdo chce večer spojit s návštěvou Muzea východních Čech, měl by si předem ověřit aktuální režim. Běžná návštěvní doba muzea totiž podle zveřejněných údajů končí přibližně v době začátku Noci literatury, přestože případný zvláštní program může pravidla změnit.
Vedle muzea dotvářejí kulturní mapu Hradce také Galerie moderního umění, Klicperovo divadlo, Divadlo Drak a Filharmonie Hradec Králové. Ať už pořadatelé vyberou kterékoli prostory, hlavní kouzlo večera zůstane stejné: evropské příběhy se na chvíli stanou součástí města, jeho historie a každodenního pohybu ulicemi.