Dvě odlišné stavby, rozsáhlý park a příběhy spojené s Beethovenem. Zámek Hradec nad Moravicí patří k nejpůsobivějším památkovým areálům Moravskoslezského kraje. Leží asi osm kilometrů jižně od Opavy, na návrší nad soutokem Moravice a Hradečné. Výlet sem proto není jen návštěvou jedné budovy, ale cestou krajinou, v níž se střídají reprezentativní sály, romantické věže, lesní cesty a vyhlídky do údolí.
Od přemyslovského hradu k aristokratickému sídlu
Historie návrší sahá přibližně do doby kolem roku 2000 př. n. l. Později zde vzniklo slovanské hradiště a po požáru původního přemyslovského hradu začal Přemysl Otakar II. v polovině 13. století budovat rozsáhlý gotický hrad. V letech 1279 až 1281 na místě pobývala jeho vdova Kunhuta.
Ve 14. století byl Hradec sídlem opavských Přemyslovců a správním centrem Opavského knížectví. Roku 1481 získal městské právo, znak a právo trhu. Proměna hradu v pohodlnější šlechtické sídlo přišla později. Roku 1585 panství získal Kašpar Pruskovský z Pruskova a zahájil renesanční přestavbu. Na zámku se hrály opery a od 30. let 18. století zde působila také zámecká kapela.
Roku 1778 přešel Hradec do rukou rodu Lichnovských z Voštic. Po požáru v roce 1796 byl hlavní obytný objekt přestavěn v empírovém stylu. Právě tato elegantní stavba je dnes známá jako Bílý zámek.
Bílý a Červený zámek: kontrast, který překvapí
Bílý zámek působí jako klidné aristokratické sídlo. Hlavní prohlídkový okruh vede reprezentačními a soukromými salony i interiéry knížecího bytu. K nejzajímavějším místům patří pozdně empírová knihovna se dvěma sály a více než šestnácti tisíci svazky. Pozornost si zaslouží také orientální porcelán ve slavnostní jídelně, Mozartovo clavicembalo z roku 1690 a Beethovenův klavír z roku 1803, vyrobený v pařížské firmě bratří Erardů.
Jen několik kroků odtud se nachází výrazně odlišný Červený zámek. Novogotický komplex s hlavní branou, konírnami, kočárovnou, kovárnou a hospodářskými prostory vznikal podle plánů architekta Alexise Langera v letech 1872 až 1895. Celek připomíná spíše romantickou pevnost než obytný palác. Součástí areálu jsou také Hodinová a Bílá věž. Hodinová věž měří 35 metrů a na její ochoz vede 99 schodů. Bílá věž, dokončená v letech 1884 až 1891, ukrývá ve vyšších patrech historickou vodní nádrž, která kdysi zásobovala zámek i některé okolní objekty.
Park jako promyšlená historická krajina
Největší překvapení čeká návštěvníka možná za zámeckými budovami. Park, budovaný od roku 1796 knížetem Karlem Aloisem Lichnovským, má přibližně 130 hektarů a patří k nejrozsáhlejším přírodně-krajinářským parkům Slezska. Vznikl po odstranění části hradeb a zasypání příkopů, které uvolnily prostor pro kompozici v anglickém stylu.
Park není pouhou zelenou kulisou. Jeho cesty, pěšiny a kočárové trasy byly uspořádány tak, aby nabízely průhledy na zámek i do údolí Moravice. K místům, která stojí za hledání, patří Beethovenův vrch, Lisztovo návrší, Medvědí skála, Bezručova vyhlídka a Mariánské louky. Park plynule přechází do lesních porostů, takže procházka může být krátkou okružní návštěvou i delším výletem.
Výjimečný je také soubor historických pamětních a směrových kamenů. Odborný průzkum jich v areálu dohledal nejméně 29, převážně z let 1833 až 1910. Připomínají návštěvy významných osobností, rod Lichnovských i činnost Bratrstva svatého Huberta, které v letech 1850 až 1857 pořádalo v parku a na zámku slavnostní střelecká klání.
Hudební stopa i současný program
Hudba k Hradci nad Moravicí neodmyslitelně patří. Ludwig van Beethoven zde podle oficiálních materiálů pobýval v červenci 1806 a znovu v roce 1811. Lichnovští patřili ve Vídni k jeho významným mecenášům. Se sídlem nebo rodem jsou spojováni také Ferenc Liszt, Josef Mánes a řada dalších umělců a osobností evropského kulturního života. Dnes na tuto tradici navazuje mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec.
V sezoně 2026 se návštěvníci mohou setkat také s výstavou Šlechta na cestách, která představuje cestovatelské a sběratelské zájmy Lichnovských prostřednictvím samurajské zbroje, orientálního porcelánu, předmětů z depozitářů a kopií historických fotografií z různých částí světa. V Červeném zámku je od konce května do konce září naplánována rovněž výstava ZÁMKUKURT, věnovaná sochaři a hradeckému rodákovi Kurtu Gebauerovi.
Pro samostatnou návštěvu je určen okruh zámeckým areálem, který zahrnuje park, vyhlídky, nádvoří Bílého zámku a vstupní historickou expozici. Kdo chce poznat interiéry podrobněji, může zvolit prohlídku reprezentačních a soukromých salonů nebo hostinského apartmá. Protože je park rozlehlý a místy stoupá, vyplatí se naplánovat si na Hradec nad Moravicí více času než jen jednu rychlou prohlídku.