Právě v Plzni začal příběh jedné z nejslavnějších českých loutkových postav. Hurvínek poprvé vystoupil 2. května 1926 na jevišti Loutkového divadla Feriálních osad v Řemeslnické besedě. Nebyl hlavním bodem programu – objevil se jako zábavný přídavek po večerním představení komedie Počestný dům. Z nenápadného překvapení se však postupně stala postava, která překročila hranice města i země.
Výstava Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně v hlavní budově Západočeského muzea připomíná právě sto let od tohoto prvního doloženého vystoupení. Návštěvníky provází od počátků plzeňského loutkového divadla přes vznik známé dvojice Spejbla a Hurvínka až k jejich pozdějšímu mezinárodnímu úspěchu.
Od překvapení pro Skupu ke slavnému synovi
První podobu Hurvínka vyřezal plzeňský řezbář Gustav Nosek jako překvapení pro loutkáře a uměleckého vedoucího Josefa Skupu. Skupa novou postavu spojil se Spejblem, který vznikl už v letech 1919 až 1920 podle jeho návrhu. Spejbla tehdy vyřezal Karlův Nosek, Gustavův strýc.
Publikum si Hurvínka rychle oblíbilo a přijalo ho jako Spejblova syna. Výstava přitom nepředstavuje jen samotné loutky. Ukazuje také, jak důležitou roli hráli lidé, kteří stáli za jejich podobou, pohybem a scénickým životem. Gustav Nosek nebyl pouze řezbářem, ale také vodičem loutek, jevištním technikem a vynálezcem konstrukčních řešení. Snažil se vytvářet loutky lehčí, pohyblivější a výrazově bohatší. Zajímavostí Hurvínkovy konstrukce je například specifické upevnění očí, díky němuž je lze obracet v sloup.
Muzeum, kde se na exponáty nesmí jen dívat
Výstava má dvě propojené části. Muzejní oddíl nabízí více než stovku artefaktů zapůjčených z institucí z celé České republiky. K nejcennějším exponátům patří nejstarší dochované loutky Spejbla a Hurvínka v České republice, které zapůjčil Archiv města Plzně.
Druhá část je výrazně hravější a ocení ji především rodiny. Při veselém putování se návštěvníci setkají se Spejblem a Hurvínkem, mohou si vyzkoušet práci loutkoherce nebo projet speciální koloběžku. K dispozici je také poslech dialogů v různých jazykových podobách a převlékání Hurvínka do 56 různých rolí. Výstava tak připomíná, že loutka není jen předmět ve vitríně, ale především nástroj divadelní hry.
Každý si může zvolit vlastní způsob návštěvy. Někdo si vystačí s prohlížením, jiný využije české a anglické texty nebo audio průvodce. Zájemci o podrobnější poznání mohou sáhnout po kritickém katalogu Hurvínek v Plzni (1926–1945), který se věnuje působení postavy ve dvou plzeňských loutkových souborech i osobnostem Gustava Noska, Josefa Skupy a Jiřiny Skupové.
Spejbl, Mánička, Žeryk a další postavy
Hurvínkův svět se během desetiletí rozrostl. Mánička a pes Žeryk se na scéně poprvé objevili 19. dubna 1930 v představení Revue z donucení. Na jejich výtvarné podobě se podílel také Jiří Trnka a řezbářem byl opět Gustav Nosek. Paní Kateřina se ke známé sestavě připojila až v roce 1971.
Výstava zasazuje tyto postavy do širšího příběhu českého loutkářství. To spolu se slovenským loutkářstvím figuruje od roku 2016 na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Neznamená to, že by na seznamu byl zapsán přímo Hurvínek nebo jeho divadlo. Jeho příběh však názorně ukazuje, jak živá a vlivná tato tradice může být. Spejbl s Hurvínkem se podle historie svého divadla představili ve 33 zemích čtyř kontinentů a promluvili 24 jazyky.
Hurvínek v celé Plzni
Expozice vznikla ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze. Její slavnostní otevření doprovodil 36. ročník festivalu Skupova Plzeň a mezinárodní konference věnovaná komickým typům v loutkovém divadle.
Výstava v muzeu je součástí širšího projektu Hurvínek 100. Návštěvu lze spojit například s venkovní panelovou výstavou Hurvínkovi k narozeninám! ve Smetanových sadech nebo s programem Hurvínkovo BUBUBU! v Muzeu loutek. Pro školy a organizované skupiny je připraven šedesátiminutový edukační program, který propojuje historii s výtvarnou tvorbou.
Západočeské muzeum v Kopeckého sadech 2 hostí výstavu podle aktuálních údajů od 12. června 2026 do 4. dubna 2027. Otevřeno bývá od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální vstupné, termíny doprovodných programů a případné změny provozu na webu muzea.