Jen málokterá pražská kulturní budova v sobě spojuje tolik různých příběhů jako Divadlo Hybernia. Na místě u Prašné brány a Obecního domu se dnes chodí na muzikály, koncerty nebo společenské akce, původně však šlo o klášterní areál s kostelem. Dnešní empírové průčelí navíc ukrývá paměť místa, kde se hrálo české divadlo už na konci 18. století.
Jméno připomíná irské františkány
Historie domu sahá až k založení Nového Města pražského v roce 1348. Karel IV. zde umístil benediktinský klášter svatého Ambrože. Později se místo spojilo s irskými františkány, kteří se v Praze usadili v 17. století. Právě od latinského názvu Irska, Hibernia, vzniklo označení „U Hybernů“.
V letech 1641 až 1654 zde vznikl raně barokní konvent s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie. Projekt bývá připisován architektu Carlu Luragovi, věž byla doplněna později a roku 1701 přibyla také klášterní knihovna. Církevní minulost objektu však netrvala navždy. Po josefínském zrušení kláštera v roce 1785 přešel areál k vojsku a následně byl prodán.
Jedno z míst raného českého divadla
Na přelomu 18. a 19. století se v prostoru bývalého chrámu začalo hrát. Jeviště bylo umístěno ve vyvýšeném presbytáři a scéna se spojovala s Vlastenským divadlem, které patřilo k důležitým prostředím pro rozvoj českého divadelnictví. Objevovaly se zde české hry a působil tu česko-německý soubor.
Se zdejším divadelním provozem jsou spojována jména Václava Mihuleho, Jeana Butteaua nebo Václava Tháma. Pro poznávání české kultury je přitom zajímavé právě to, že zdejší tradice nevznikla jako izolovaný projekt, ale vyrůstala z tehdejšího mnohonárodního a jazykově pestrého prostředí Prahy.
Empírový dům místo původního kostela
Zásadní proměna přišla v letech 1808 až 1811. Architekt Jiří Fischer tehdy navrhl přestavbu, kterou vedl stavitel Jan Zobel. Původní průčelí kostela i věž zanikly a na jejich místě vznikla monumentální empírová fasáda s dórskými sloupy. Její podoba se inspirovala Starou mincovnou v Berlíně, sochařskou výzdobu vytvořil František Xaver Lederer.
Budova pak sloužila různým úřadům, mimo jiné finanční správě, celnici a cenzurnímu úřadu. Za první republiky zde působila také cestovní kancelář ČEDOK. Ve 20. století se někdejší kostel proměnil ve výstavní síň. Výstavní účel si objekt udržel od let 1938 až 1949 až do roku 1991, kdy byl kvůli chátrání uzavřen.
Golem otevřel moderní Hybernii
Nová kapitola začala rekonstrukcí, která probíhala od roku 2000 do podzimu 2006. Cílem bylo vytvořit moderní muzikálovou scénu, ale současně zachovat historický charakter domu. Architekt Michael Klang proto propojil současné divadelní řešení s památkově cennou stavbou. Obnovou prošel také barokní prostor s bohatou štukovou výzdobou, který byl ve 20. století zazděný a nově dostal průhlednou skleněnou stěnu.
Slavnostní otevření dnešního divadla se spojilo s premiérou muzikálu Golem 23. listopadu 2006. Na vzniku inscenace se podíleli například Karel Svoboda, Zdeněk Zelenka, Filip Renč a Lou Fanánek Hagen. V dalších letech se na scéně objevily tituly jako Dracula, Baron Prášil, Quasimodo, Mefisto, Galileo, Tarzan nebo Zpívání v dešti.
Památka, která žije současností
Hybernia dnes není pouze muzikálovým divadlem. Konají se zde koncerty, taneční a baletní projekty, scénické hudební programy, plesy, kongresy i další společenské akce. K minulosti prostoru se dramaturgie symbolicky vrátila například scénickou verzí České mše vánoční uvedenou v roce 2022.
V roce 2026 má divadlo připomínat dvě desetiletí od svého otevření slavnostním koncertem. Na 12. září je podle plánů uvedena také premiéra autorského muzikálu Saturnin podle románu Zdeňka Jirotky. Program se však může měnit, a před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální termíny.
Budova prošla v roce 2026 také obnovou charakteristické empírové fasády. Její dokončení bylo uváděno na konec května. Dům U Hybernů tak zůstává památkou v živém provozu: navenek připomíná minulá staletí, uvnitř slouží dnešnímu publiku.
Divadlo najdete na adrese náměstí Republiky 3/4 v Praze 1. Díky poloze je možné návštěvu spojit s procházkou k Prašné bráně, Obecnímu domu, Celetné ulici a dalším místům historického centra. Součástí nabídky bývá také multimediální výstava Spirituální Praha a střešní prostory s výhledy na město; jejich dostupnost se mění podle aktuálního provozu a počasí.