V Jaroměřicích nad Rokytnou je baroko vidět v celém měřítku: od reprezentativního zámku přes kostel sv. Markéty až po zahrady, které pokračují přes řeku do rozlehlého parku. Nejde o několik památek stojících vedle sebe, ale o promyšlený celek, jehož výrazná podoba vznikala v první polovině 18. století.
Od tvrze k velkolepé rezidenci
Dějiny zámku sahají ke starší tvrzi. Ta byla na konci 16. století přestavěna na renesanční sídlo, jehož podobu později zásadně změnila barokní přestavba za rodu Questenberků. Probíhala v letech 1700 až 1737 a její projekt je spojován s architektem J. Prandtauerem. Výsledkem nebyla jen modernizace starého sídla, ale reprezentativní rezidence, která určovala podobu celého okolí.
K zámku náleží zahrada francouzského typu, uspořádaná v návaznosti na pravidelnou kompozici barokního areálu. Přes říčku Rokytnou se otevírá park upravený v anglickém stylu. Právě přechod od formální zahrady k volněji utvářené zeleni je jedním z důvodů, proč má smysl vnímat místo jako celek a neomezit návštěvu jen na zámecké interiéry.
Hudba, divadlo a mecenáš Jan Adam Questenberk
Jaroměřice nebyly za Jana Adama Questenberka (1678–1752) pouze šlechtickým sídlem. Hrabě tu podporoval kulturní život a vytvořil z města významné hudební a společenské centrum. K zámku patřila knihovna, galerie i divadlo a působila zde také vlastní kapela. Jejím kapelníkem byl skladatel František Václav Míča.
Míča je autorem opery O založení města Jaroměřic, která připomíná, jak úzce se tu propojovaly hudba, šlechtické mecenášství a místní identita. Kulturní ambice se tak neodehrávaly jen v soukromí zámeckých komnat. Byly součástí širšího obrazu města, jehož barokní podoba dodnes vypráví také o tom, jakou roli hrála kultura v životě aristokratického sídla.
Kostel, který překvapí svými rozměry i výzdobou
Výraznou součástí areálu je farní kostel sv. Markéty, který sloužil Questenberkovi také jako zámecká kaple. Vysvěcen byl roku 1738, tedy krátce po dokončení hlavní etapy zámecké přestavby. Autorství kostela není jednoznačně doloženo, proto je namístě nepřisuzovat jeho návrh bez výhrady jedinému architektovi.
Eliptická loď je dlouhá 20 metrů a široká téměř 15 metrů; k lucerně se stavba zvedá do výšky 44 metrů. Interiér zdobí fresky Karla Františka Teppera a F. A. Findta. Zvláštní pozornost přitahuje hlavní oltářní obraz od Findta, který má rozměry osm krát čtyři metry. Namísto obvyklého výjevu patronky kostela zachycuje stvoření světla. Kostel prošel generální opravou v letech 2019 až 2022.
Co čekat při návštěvě
Zámecké expozice přibližují barokní i pozdější život šlechty a hudební historii Jaroměřic. Mezi uváděné prohlídkové okruhy patří Hraběcí apartmán, Hostinské pokoje a kuchyně nebo Hračky z půdy. Konkrétní nabídka, návštěvní doba i přístupnost se mohou měnit, proto je dobré ověřit si aktuální informace před cestou.
Krajský turistický portál uvádí bezbariérový přístup u prohlídkových tras B a D včetně zámecké zahrady; dostupnost vybraného okruhu je vhodné předem potvrdit. Zámek najdete na náměstí Míru 1 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Na procházce si nechte čas nejen na interiéry, ale i na zahradu, park a kostel: právě jejich vzájemné propojení dává tomuto místu jeho mimořádný charakter.