V Jaroměřicích nad Rokytnou stojí jeden z nejlépe dochovaných vrcholně barokních areálů u nás. Zámek, kostel svaté Markéty, francouzsky komponovaná zahrada a park na březích Rokytné tu nevystupují jako oddělené památky. Společně vytvářejí promyšlený celek, který měl návštěvníkům i obyvatelům panství ukázat bohatství, vzdělanost a kulturní ambice svého majitele.
Dnešní podoba vznikala především v letech 1700 až 1737 za Jana Adama z Questenberku. Na místě původní středověké tvrze stál od konce 16. století renesanční zámek, jehož konstrukce se částečně dochovala ve zdivu barokní stavby. Přestavba je spojována s rakouským architektem Jakobem Prandtauerem. Výsledkem byla monumentální rezidence, která bývá pro svou okázalost přirovnávána k „malým Versailles“.
Šlechtické sídlo s vlastním kulturním světem
Jan Adam z Questenberku nechtěl mít v Jaroměřicích pouze reprezentativní bydliště. Zámek vybavil knihovnou a galerií a vybudoval zde také divadelní a hudební provoz. Působila tu vlastní kapela, pěvecký sbor i orchestr a v areálu se konala operní představení. Jaroměřice se tak v první polovině 18. století zařadily mezi významná kulturní centra Moravy.
Nejvýraznější stopu zde zanechal skladatel a dvorní kapelník František Václav Míča. Roku 1730 měla v Jaroměřicích premiéru jeho opera O původu Jaroměřic, známá také pod jinými názvy a italským titulem L’origine di Jaromeritz in Moravia. Dílo bývá tradičně označováno za první česky zpívanou nebo první dochovanou česky psanou operu. Přesnější je ovšem toto tvrzení chápat opatrně: opera měla také italské libreto a česká verze se nedochovala úplně. Jisté však je, že jaroměřický hudební provoz byl na svou dobu mimořádný.
Od Sálu předků k římským lázním
Prohlídka interiérů ukazuje zámek jako skutečné šlechtické sídlo, nikoli jen jako prázdnou historickou schránku. Mezi nejpůsobivější prostory patří Sál předků s portréty a alegorickou freskou. Pozornost si zaslouží také taneční sál s původní výmalbou z druhé čtvrtiny 18. století, modrý salon s obrazárnou, hudební salonky nebo Čínský kabinet.
Trasa vede rovněž ložnicemi, pracovními a přijímacími místnostmi či jídelnou. Výjimečnou atmosféru má salla terrena, přízemní reprezentační prostor určený k odpočinku a společenským setkáním. Přilehlé římské lázně připomínají, že barokní šlechtická rezidence nebyla jen místem ceremonií, ale také pohodlným a technicky vybaveným domovem.
Dnešní instalace je koncipována jako stylová rekonstrukce barokního sídla a interiéru 19. století. Místnosti jsou zařízeny podle svých někdejších funkcí a dobové nástroje i další mobiliář připomínají hudební minulost zámku. Právě propojení architektury, vybavení a příběhu zdejšího kulturního života dává prohlídce zvláštní přesvědčivost.
Zahrada mezi geometrií a krajinou
Bez návštěvy zahrady by obraz Jaroměřic zůstal neúplný. Bezprostředně u zámku se rozkládá zahrada založená ve francouzském stylu. Její řád, osové uspořádání a dekorativní prvky odpovídají barokní představě o přírodě podřízené lidskému záměru.
Na druhém břehu Rokytné se tento formální svět mění v rozsáhlejší park v krajinářském, návštěvnicky zjednodušeně anglickém stylu. Kontrast pravidelné zahrady a volnějšího parku patří k nejhezčím momentům celého areálu. V zahradě se dochovaly také sochařské figury připisované Kašparu Oberovi, které podle odborných poznatků vznikaly pro Jaroměřice s pomocníky roku 1731.
Co vědět před návštěvou
Zámek najdete na adrese náměstí Míru 1 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Aktuální nabídka obvykle zahrnuje prohlídku hraběcího apartmánu, hostinských pokojů a kuchyní a také výstavu hraček z půdy. Délka jednotlivých tras se pohybuje přibližně od dvaceti do pětačtyřiceti minut, nabídka i provozní doba se však mění podle sezony. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace u správy zámku.
Park bývá přístupný i mimo prohlídky interiérů a nabízí příjemnou možnost projít se podél Rokytné. Kostel svaté Markéty je významnou součástí barokní kompozice, nemusí však být zahrnut v běžném zámeckém okruhu. I jeho přístupnost je dobré zjistit předem. Jaroměřice tak potěší jak milovníky památek, tak každého, kdo chce během jediného výletu poznat architekturu, zahradní umění i nečekaně silný hudební příběh českého baroka.