Jaroslavické rybníky patří k místům, kde se vyplatí zpomalit. Rozsáhlá soustava v ploché nivě řeky Dyje nabízí klidnou krajinu, vodní hladiny, rákosiny i otevřené hráze. Největší pozornost přitahuje jako ptačí oblast soustavy Natura 2000. Chráněné území s kódem CZ0621031 má rozlohu 357,0437 hektaru a bylo vyhlášeno v roce 2004.
Domov kvakoše nočního
Předmětem ochrany je především kvakoš noční, nenápadná volavkovitá šelma mokřadů s charakteristickým zavalitým tělem. Jaroslavické rybníky hostí jednu ze čtyř kolonií tohoto druhu, které se podle údajů ochrany přírody nacházejí v České republice. Největší šanci zahlédnout kvakoše mají návštěvníci v období hnízdění, přesto však nelze očekávat stejnou podívanou při každé návštěvě.
Rybniční soustava je důležitá také pro další mokřadní druhy. Hnízdí zde například moták pochop, husa velká, zrzohlávka rudozobá, rákosník velký nebo sýkořice vousatá. Na jaře a na podzim se hladiny a mělčiny stávají zastávkou ptáků na tahu, včetně vodních ptáků a bahňáků. Konkrétní pozorování se ale během roku mění podle počasí, stavu vody i právě probíhající migrace.
Od zámku k rybniční soustavě
Historie zdejších vodních ploch souvisí s jaroslavickým zámkem. Největší Zámecký, označovaný také jako Dolní rybník, má podle podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny přibližně 206 hektarů a průměrnou hloubku kolem jednoho metru. Jeho rozloha se v různých materiálech může lišit podle způsobu započítání vodní plochy.
Na něj navazuje Horní rybník o přibližné výměře 59 hektarů. Charakteristické jsou pro něj podlouhlé ostrovy, které vytvářejí vhodné podmínky pro vodní ptactvo. Původní Zámecký rybník byl později částečně nahrazen zemědělským využitím, k jeho obnovení došlo v roce 1948. Na konci padesátých let pak soustavu doplnil Horní rybník, výtažníky a sádky.
Rybníky, které stále slouží hospodářství
Jaroslavické rybníky nejsou jen kulisou pro pozorování ptáků. Jejich hlavním hospodářským účelem je chov kapra a dalších sladkovodních ryb. Východní část areálu tvoří šest výtažníků s výměrou přibližně od 0,9 do 6,5 hektaru. Dva nejmenší rybníky u vstupu se využívají ke sportovnímu rybolovu, a protože k nim míří více návštěvníků, mají z ornitologického hlediska menší význam.
V soustavě se tradičně konají také výlovy. Jejich termíny se mohou meziročně měnit, takže kdo chce spojit návštěvu s touto podívanou, měl by si aktuální informace předem ověřit. Právě spojení běžného rybničního provozu s ochranou cenných ptačích stanovišť ukazuje, že ptačí oblast neznamená automatický zákaz hospodaření ani vstupu lidí.
Naučná stezka kolem vody
Kolem rybníků vede naučná stezka s informačními panely zaměřenými na přírodu a zajímavosti zdejší krajiny. Je vhodná pro klidnou procházku, fotografování i první seznámení s tím, jak funguje rybniční soustava. Přesná délka, vedení trasy a aktuální stav značení však nemusí být vždy stejné, proto je dobré ověřit si před cestou aktuální informace u obce nebo místního správce.
Hráz Dolního rybníka se napojuje na Mlynářskou stezku a lokalita je zajímavá také pro cyklisty. Výlet lze prodloužit směrem k Jaroslavicím, spojit jej s návštěvou vodního mlýna ve Slupi nebo pokračovat po regionálních cyklotrasách, například v úseku Jaroslavice–Znojmo–Uherčice. Širší ptačí oblast navíc zasahuje i do katastrů Hrádku, Křídlůvek a Slupi, přestože hlavní návštěvnický kontext nabízí právě Jaroslavice.
Jak se chovat v ptačí oblasti
Nejlepší návštěva je tichá a trpělivá. Vyplatí se držet cest a hrází, respektovat informační pokyny a nevstupovat do klidových částí. Zvláštní ohleduplnost je namístě během hnízdní sezony, kdy může i zdánlivě krátké vyrušení ptáky připravit o potřebný klid.
Jaroslavické rybníky jsou ideální pro ty, kdo nehledají atrakci na několik minut, ale krajinu, která se mění s roční dobou. Jednou nabídne pohled na hnízdící mokřadní ptáky, jindy atmosféru podzimního tahu nebo prosté ticho nad hladinou. Před návštěvou je vhodné ověřit průchodnost stezky, možnosti parkování a případná omezení vstupu.