Na jaře se pod duby, habry a lípami v přírodní rezervaci Karlov objevují tisíce bílých květů. Sněženka podsněžník je zdejší největší přírodovědnou atrakcí a právě kvůli ní stojí za to vypravit se do Údolí lásky ještě před hlavní turistickou sezonou. Zachovaný kus lužního a listnatého lesa však není jediným důvodem k návštěvě. Výlet spojuje lesní stezky, mokřady, rybníky, prameniště i drobnou historickou stavbu.
Rezervace v údolí Příčního potoka
Přírodní rezervace Karlov má rozlohu 6,03 hektaru a chráněna je od roku 1933. Leží v údolí Příčního potoka, částečně na svahu a částečně na navazující plošině. Na jižní straně přechází do břehových porostů rybníka Prostřední Karlov. Přestože se o lokalitě často mluví v souvislosti s Božicemi, samotná rezervace i Hraběcí studánka leží v katastrálním území Šanova.
Lesní porosty tvoří především dub letní, habr obecný a lípa malolistá, místy se přidávají javory. Stromy jsou přibližně 80 až 150 let staré. Vlhčí části kolem potoka a rybníků doplňují suchější stanoviště na svazích, takže se na poměrně malém území střídá několik různých prostředí. Vedle sněženek zde rostou například sasanky, bledule jarní, blatouchy, česnek medvědí, konvalinky, jaterníky nebo žlutě kvetoucí kosatce. Pozornější návštěvníci mohou narazit také na vzácný ohnivec šarlatový.
Údolím lásky pěšky i vlakem
Nejpraktičtějším výchozím bodem je železniční zastávka Božice u Znojma. Od nádraží vede trasa nejprve podél železniční trati a potom polními cestami a pěšinami směrem k lesům, rezervaci a rybníkům. Výlet tak lze naplánovat bez auta a spojit ho s cestou vlakem.
Naučná stezka Údolím lásky nabízí několik variant. Velký poznávací okruh měří přibližně 5,4 kilometru a prochází kolem rezervace Karlov, rybníků Prostřední a Horní Karlov, Hraběcí studánky i podél Příčního potoka. Kratší Karlovský okruh má asi 4,3 kilometru, Božický okruh přibližně 2,2 kilometru. Trasy jsou nenáročné, jejich povrch však může být po dešti rozbahněný, zejména v okolí potoka, mokřadů a rybničních hrází.
Rybníky a studánka s klasicistní kapličkou
Rybník Prostřední Karlov tvoří s rezervací přirozený celek. Jeho břehy poskytují útočiště vodním a mokřadním druhům a zároveň nabízejí klidná místa k pozorování krajiny. Nedaleko pod hrází stojí Hraběcí studánka, někdy označovaná také jako Hraběnčina studánka. Pramen chrání drobná klasicistní stavbička obložená pískovcovými kvádry, která byla upravena v roce 1810.
Studánka je zajímavou připomínkou doby, kdy podobné prameny nebyly jen praktickým zdrojem vody, ale také součástí komponované krajiny a místních cest. Voda bývá tradičně využívána návštěvníky i místními lidmi, její zdravotní nezávadnost však nelze bez aktuálního rozboru zaručit. Před pitím je proto rozumné ověřit její stav u obce nebo správce lokality.
Nejhezčí je výlet na jaře
Jarní období přináší do Karlova nejvýraznější proměnu. Před olistěním stromů proniká do lesa více světla a v bylinném patře se postupně střídají sněženky, sasanky, bledule a další raně kvetoucí druhy. Později se přidává česnek medvědí a další rostliny vlhkých listnatých lesů. Pestrost prostředí prospívá také ptákům, houbám, bezobratlým a dalším živočichům.
Rezervace je malá a její hodnota spočívá právě v citlivě zachovaných detailech. Návštěvníci by proto měli zůstávat na cestách, nevstupovat do porostů mimo vyznačené trasy a nesbírat rostliny. Platí to zejména v době, kdy jsou květy sněženek a bledulí nejpůsobivější a kdy je podmáčená půda nejzranitelnější.
Tip na klidný výlet ze Znojemska
Karlov lze navštívit také na kole, mimo jiné po cyklotrase Muchova. Autem se dá přijet po silnici mezi Hrádkem a Šanovem, konkrétní možnosti parkování je ale vhodné před cestou ověřit. Od roku 2009 se u Hraběcí studánky koná jarní slavnost Otvírání studánky spojená s cyklovýletem do rezervace; aktuální termín je nutné zjistit u pořadatelů.
Údolí lásky není místem pro uspěchanou návštěvu. Nejlépe vynikne při pomalé procházce, kdy lze vnímat rozdíl mezi suchým lesním svahem, vlhkým údolím potoka a otevřenou hladinou rybníků. Právě toto propojení přírody a drobných stop lidské historie dělá z Karlova jeden z pozoruhodných, byť méně známých výletních cílů jižní Moravy.