Historická kovárna v Kovářské ulici v Povrlech měla zmizet. Chátrající areál čekal demoliční výměr, místo toho se stal základem nového muzea, které návštěvníkům přibližuje tradiční kovářství i proměny celé obce. Jenatschkeho Kovárna – Muzeum Povrly bylo po několikaleté obnově otevřeno 1. července 2026.
Od chátrajícího domu k muzeu
Obec Povrly areál odkoupila v roce 2019 přibližně za 800 tisíc korun. Tím zachránila soubor staveb, který tvoří vlastní kovárna, hrázděné obytné stavení a stodola. Následovaly opravy střech a dalších částí komplexu. Stodola se dočkala obnovy dříve než hlavní objekt a dnes slouží také jako kavárna.
Proměna nebyla jen stavebním projektem. Na přípravě expozice se podílelo Muzeum města Ústí nad Labem, Muzeum v přírodě Zubrnice a další odborné instituce. Obnova byla podpořena prostřednictvím IROP a MAS Labské skály. Výsledkem je místo, které neuchovává pouze jednotlivé předměty, ale také jejich původní prostředí.
Výheň, která připomíná každodenní práci kováře
Největší hodnotou muzea je dochovaná kovářská dílna. Stále v ní najdeme funkční výheň, do níž se vzduch vhání ručním měchem. Nechybějí kovadliny, ohýbačka ani další nářadí, bez kterého se řemeslník při zpracování železa neobešel.
Právě zachované vybavení pomáhá pochopit, jak významnou úlohu měl kovář v životě venkovské obce. Nevyráběl jen podkovy a nástroje, ale opravoval také zemědělské náčiní a další kovové součásti, na nichž závislo hospodaření i běžný provoz domácností. Návštěva kovárny tak není pouze prohlídkou starých předmětů. Je nahlédnutím do pracovního prostoru, kde o výsledku rozhodovaly žár, síla, zkušenost a přesnost.
Jméno rodu v názvu
Název muzea odkazuje na Franze Jenatschkeho, který se podle dostupných historických podkladů do Povrlů přiženil roku 1823 a stal se prvním kovářem v tomto domě. Řemeslo zde poté provozovali jeho potomci až do dvacátých let 20. století. Po vymření mužské linie rodu pokračovala tradice prostřednictvím vdovy po posledním Jenatschkem, která se provdala za kováře Ernsta Schöbera z Roztok.
Historie kovárny se tím ovšem neuzavřela. Po vysídlení německého obyvatelstva přešel objekt do národní správy. Po smrti Alexandra Korena jej na počátku 70. let využívali povrlští učni, později však budova chátrala. Dnešní muzeum proto připomíná několik různých období – německé osídlení, poválečné změny i ústup tradičních řemesel.
Malé muzeum s velkým příběhem obce
Expozice se nezaměřuje jen na kovářské nástroje. Představuje také dějiny Povrlů, místní Kovohutě a každodenní život na venkově. Součástí jsou dobově zařízené obytné světnice, které návštěvníka vyvedou z dílny do prostředí, kde se práce, bydlení a rodinný život odehrávaly v těsném sousedství.
Do sbírky přispěli také místní obyvatelé. Obec v minulosti vyzvala veřejnost k darování nebo zapůjčení předmětů spojených s kovářstvím a životem na počátku 20. století. Díky tomu se muzeum opírá nejen o odborně připravený výklad, ale i o paměť lidí, kteří mají k Povrlům osobní vztah.
Výlet k Labi, skalám i ferratě
Jenatschkeho kovárna stojí v Kovářské ulici čp. 27, pod skalním masivem a v dosahu dalších povrlských zajímavostí. Povrly leží na levém břehu Labe přibližně devět kilometrů východně od Ústí nad Labem. Návštěvu muzea lze spojit s procházkou v okolí, výpravou k přírodní rezervaci Kozí vrch nebo cestou ke hradu Blansko.
V blízkosti areálu se nachází také zajištěná lezecká cesta. Ferrata však není součástí muzea a jde o samostatnou outdoorovou aktivitu s vlastními pravidly a nároky. Praktické údaje, například aktuální sezonní otevírací dobu muzea a kavárny, je vhodné před cestou ověřit. Jisté je, že v Povrlech dnes návštěvník nenajde jen obnovenou stavbu, ale živou připomínku řemesla, které po generace pomáhalo držet obec pohromadě.