Velké Březno v Ústeckém kraji překvapí už svou velikostí. Nečeká tu rozlehlý monumentální palác, ale půvabné sídlo zasazené do zeleně, které působí spíše komorně a osobně. Právě díky tomu se při návštěvě snadno soustředíte na detaily: výzdobu interiérů, architektonické proměny i příběh rodu Chotků, s nímž je zámek neodmyslitelně spojen.
Od empírové vily k novorenesančnímu zámku
Nový zámek si nechal v letech 1842 až 1845 vybudovat hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, který zastával úřad nejvyššího purkrabího Českého království. Stavba původně vznikla jako sídlo v podobě pozdně empírové až klasicistní vily. Její vzhled tak odpovídal době, kdy šlechtická reprezentace stále více spojovala pohodlné bydlení s kultivovanou, ale nikoli okázalou architekturou.
Podoba zámku se však v dalších desetiletích změnila. Chotkův vnuk nechal sídlo upravit v novorenesančním stylu a vtiskl mu výraz, který známe dnes. Památkově cenný areál tvoří hlavní zámek čp. 63, propojený arkádami s postranními domky. Celek nepůsobí jako nahodilá směs staveb, ale jako promyšlené aristokratické sídlo, jehož jednotlivé části spolu přirozeně komunikují.
Interiéry a příběhy rodu Chotků
Prohlídka zámku není jen přehlídkou historického nábytku. Dochované a detailně zařízené interiéry připomínají každodenní život šlechtické rodiny i způsob, jakým se v 19. století utvářelo reprezentační sídlo. Menší měřítko zámku přitom návštěvníkovi umožňuje vnímat prostory bez odstupu, který někdy vytvářejí rozlehlé palácové interiéry.
Velké Březno je zároveň místem, kde se dějiny stavby prolínají s osudy Chotků. Rodová historie sahá za hranice samotné obce a připomíná dobu, kdy aristokratická sídla nebyla pouze místem bydlení, ale také centrem společenského a kulturního života. Významnou stopu v příběhu rodu zanechala také Žofie Chotková a její osud spojený s evropskými dějinami před první světovou válkou.
Park jako botanická zastávka
Silným důvodem k návštěvě je také zámecký park. Jeho součástí jsou parter s bazénkem, terasní zídky, rybník, bazén i historický kuželník. Některé prvky areálu se v průběhu času nedochovaly – například zámecká kaple Božského Srdce Páně byla zbořena v roce 1966 a zanikl také někdejší skleník. I dnešní podoba parku však nabízí dostatek zajímavostí pro pomalou procházku.
Park je cenný především pestrou kolekcí označených dřevin a okrasných rostlin. Roste zde například jinan dvoulaločný, metasekvoje čínská, platan javorolistý, cedr atlaský, liliovník tulipánokvětý nebo jedlý kaštanovník. Pozornost si zaslouží také různé javory, duby, jasany a šácholany. Pro skupiny od patnácti osob lze po předchozím objednání absolvovat komentovanou prohlídku s odborným výkladem zámeckého zahradníka.
Jak návštěvu naplánovat
Park je přístupný samostatně a bez vstupného, jeho provozní doba se ale během roku mění a za určitých okolností může být dočasně omezen. Aktuální časy i nabídku prohlídek interiérů je proto vhodné ověřit před cestou. V areálu funguje zámecká kavárna a v obci jsou k dispozici další možnosti občerstvení.
Velké Březno je dobře dosažitelné vlakem ze směru Ústí nad Labem–Střekov nebo Děčín, případně autobusem. Zajímavou možností je také přívoz přes Labe, jeho provoz však závisí na aktuální hladině řeky. Zámek leží poblíž Labské cyklostezky mezi Prahou a Drážďany, takže se hodí i jako zastávka na delším cyklovýletu. Cyklisté mohou využít monitorovaný stojan a základní nářadí.
Autem se vyplatí zaparkovat na náměstí obce. Zámek není bezbariérový, po předchozí domluvě však může být podle provozních možností zpřístupněn alespoň krátký okruh v prvním patře. Do parku smějí vychovaná zvířata na vodítku a pod dohledem majitele. Adresa zámku je Zámecká 63, Velké Březno.