Od studentských let k Osvobozenému divadlu
Jaroslav Ježek patří k osobnostem, jejichž hudba nezůstala uzavřená v koncertních síních. Jeho skladby se staly součástí české kulturní paměti a dodnes připomínají atmosféru první republiky, pražských divadel i pozdějšího života v zahraničí. Interaktivní panelová výstava v Historické budově Národního muzea chce ukázat nejen známého autora jazzových a populárních melodií, ale také mimořádně talentovaného pianistu, improvizátora a člověka s pozoruhodným životním příběhem.
Expozice vzniká u příležitosti 120. výročí Ježkova narození. Narodil se 25. září 1906 na pražském Žižkově a jeho cesta k hudbě nebyla samozřejmá. Od dětství ho provázely vážné zdravotní potíže, kvůli nimž téměř přišel o zrak i sluch. Od roku 1914 proto pobýval v Ústavu pro výchovu slepých na Hradčanech, kde získal vzdělání i první hudební zkušenosti.
Dvanáct tematických zastavení provede návštěvníky jeho studentskými léty, spoluprací s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem v Osvobozeném divadle i obdobím amerického exilu. Výstava tak nesleduje jen vznik jednotlivých skladeb, ale také prostředí, v němž Ježek tvořil a v němž se jeho hudba setkávala s divadlem, společenským komentářem a každodenním životem.
Brýle, dalekohled a osobní stopa
Obraz Ježka jako výrazné kulturní osobnosti doplní konkrétní předměty spojené s jeho každodenností. Mezi nejvýraznější exponáty patří jeho kulaté brýle s černými obroučkami a jednooký dalekohled, který používal při orientaci v prostoru. Právě takové detaily mohou přiblížit člověka za známými melodiemi lépe než samotná životopisná data.
Fotografie, partitury a osobní materiály připomenou, jak se jeho profesní dráha postupně proměňovala. Návštěvník se setká s mladým hudebníkem, s autorem spojeným s legendární divadelní dvojicí i s mužem, který se po odchodu do Spojených států snažil pokračovat v umělecké práci v nových podmínkách.
Výstava, která se poslouchá
Hudba zde nebude pouze tématem panelů. Interaktivní část výstavy zapojí také sluch: pomocí QR kódů si návštěvníci budou moci přímo na místě pustit playlist s Ježkovými skladbami. Zazní například známí Tři strážníci, ale také méně obvyklé nahrávky, včetně dochovaného záznamu zkoušky s dělnickým pěveckým sborem v New Yorku.
Zvuková stopa dává výstavě další rozměr. Ježkovu tvorbu není nutné vnímat jen jako historický doklad nebo součást učebnic. Poslech může návštěvníka vrátit k rytmu a energii skladeb, které vznikaly pro konkrétní divadelní situace, a zároveň ukázat rozdíl mezi známými písněmi a méně známými svědectvími o jeho práci.
Pražská zastávka na širší ježkovské trase
Výstava se uskuteční v Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí 68 v Praze 1. Podle aktuálního programu muzea je naplánována od 23. září 2026 do 28. února 2027. Termín i návštěvní podmínky je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou změnit.
Historická budova tvoří spolu s Novou budovou muzejní komplex v horní části Václavského náměstí a leží u stanice metra Muzeum. Objekt je bezbariérově přístupný s výjimkou kupole a vyšších pater Dětského muzea. Pro návštěvníky, kteří potřebují bezbariérový vstup, muzeum doporučuje přístup přes Novou budovu a následný průchod tunelem do Historické budovy.
Vstupenka do muzejního komplexu podle aktuálních informací platí pro všechny právě otevřené výstavy a expozice s výjimkou Czech Press Photo a Dětského muzea. Ježkovu výstavu lze proto spojit s další návštěvou Národního muzea. Zájemci mohou pokračovat také k Památníku Jaroslava Ježka v Kaprově ulici, kde se nachází autentický Modrý pokoj. Jde však o samostatné místo, nikoli o další část výstavy na Václavském náměstí.
Samostatný online doplněk nabídne časovou osu Ježkova života, další poslech, fotografie a informace o jeho vztahu k Bedřichu Smetanovi, publicistické činnosti i působení v zahraničí. Návštěva tak může být jen krátkým zastavením v centru Prahy, nebo začátkem podrobnějšího objevování osobnosti, jejíž hudba spojila divadlo, jazz, humor i zkušenost člověka překonávajícího výrazné zdravotní překážky.