Na Starém židovském hřbitově leží náhrobky těsně vedle sebe a mnohé jsou zasazené výš než jiné. Důvodem je nedostatek místa i tehdejší pohřební zvyklosti: hroby se ukládaly ve vrstvách, podle některých badatelů až v deseti. Právě podobné detaily dávají komentované vycházce pražským Josefovem rozměr, který při rychlé procházce mezi památkami snadno unikne.
V neděli 21. února 2027 má vycházka začít ve 13:30 na rohu Staroměstského náměstí a Pařížské ulice, na straně kostela sv. Mikuláše. Trasa podle pořadatele zahrnuje několik synagog a Starý židovský hřbitov. Přesný seznam zastávek ani délka programu nejsou v nabídce upřesněné, proto nelze počítat s návštěvou všech dochovaných synagog.
Od Židovského města k Josefovu
Dnešní Josefov se do roku 1850 nazýval Židovské město. Ještě dříve se pro tuto část Prahy používalo označení Židovské ghetto. Na konci 80. let 19. století byla historická čtvrť určena k asanaci a její podoba se zásadně proměnila. Z původní zástavby se zachovalo jen několik významných staveb, mezi nimi židovská radnice, Starý židovský hřbitov a šest synagog.
Dochované synagogy – Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká – dnes připomínají, jak rozsáhlý a rozmanitý byl život někdejší obce. Vycházka umožňuje vnímat jednotlivé památky nejen jako samostatné historické objekty, ale také jako části čtvrti, která ztratila velkou část své původní podoby. Místa, jež zůstala, proto vyprávějí i o tom, co už v ulicích nenajdeme.
Hřbitov jako čtení v kameni
Na Starém židovském hřbitově se pohřbívalo v letech 1439 až 1787. Dochovalo se zde přes 12 tisíc náhrobků, jejichž nápisy a výzdoba mohou napovědět něco o zemřelých i o prostředí, v němž žili. Symboly měly konkrétní význam: žehnající ruce označují koheny, nádoba levity. Zvířecí motivy zase mohou odkazovat k příjmení.
Na hřbitově se nachází také hrob rabiho Löwa, jehož jméno je spojováno s legendou o golemovi. Je to známý příběh, ale návštěva místa nabízí víc než připomenutí pověsti. Náhrobky společně vytvářejí svědectví o generacích pražské židovské obce a o způsobu, jakým si uchovávala památku na své členy.
Památky poznamenané válkou
Příběh Josefova se neuzavírá asanací. Za druhé světové války se opuštěná čtvrť stala skladištěm majetku konfiskovaného židovským obyvatelům. Po válce zůstala část sbírek Židovského muzea proto, že jejich původní vlastníci byli zavražděni. Návštěva synagog a dalších památek tak může připomenout nejen náboženský a kulturní život komunity, ale také její tragický osud.
Všechny památky Židovského muzea leží v dochované části bývalého Židovského Města v pěší vzdálenosti od sebe. Starý židovský hřbitov má vstup ze Široké 3 a je částečně bezbariérově přístupný. Podle aktuální nabídky činí cena samotné vycházky 220 korun; vstupy do objektů se platí zvlášť a jsou uváděny ve výši 600 korun, případně 420 korun pro držitele Lítačky. Před návštěvou je vhodné ověřit, zda se termín, ceny a podmínky nezměnily.