Jen málokteré místo v Praze ukazuje proměnu města tak názorně jako Josefov. Na ploše přibližně devíti hektarů se dnes potkávají staleté synagogy, Starý židovský hřbitov, reprezentativní Pařížská třída i historizující domy, které vznikly po rozsáhlém bourání. Z původního Židovského Města se zachoval jen omezený výběr staveb, přesto patří Josefov k nejcennějším a nejpůsobivějším historickým celkům v Praze.
Čtvrť, která měla zmizet
Název Josefov se používá od roku 1850, kdy bylo někdejší Židovské Město administrativně připojeno k Praze. Původní ghetto se po staletí vyvíjelo v těsném prostoru mezi Starým Městem a Vltavou. Na konci 19. století však bylo vnímáno jako přeplněná, chudinská a hygienicky problematická čtvrť.
Asanace zahájená v 90. letech 19. století proto přinesla téměř úplnou změnu uliční sítě. Úzké a nepravidelné uličky nahradily široké komunikace a pravidelné bloky nové zástavby. Nejvýraznějším symbolem přestavby se stala Pařížská třída. Dobové plány počítaly dokonce s velkorysým pokračováním reprezentativní komunikace přes Vltavu směrem na Letnou, tento záměr se však v zamýšleném rozsahu neuskutečnil.
Bourání pokračovalo v hlavní etapě přibližně mezi lety 1896 a 1943. Přesný počet zaniklých domů se v různých přehledech liší podle toho, jak široce vymezují území zasažené přestavbou. Jisté však je, že téměř zmizela původní urbanistická struktura ghetta. Právě odpor proti této ztrátě přispěl k rozvoji moderní památkové ochrany historických měst.
Šest synagog a hřbitov jako svědectví minulosti
Nejvýraznější pozůstatky původního Židovského Města tvoří šest synagog, židovská radnice a Starý židovský hřbitov. Každé z těchto míst vypráví jinou část příběhu.
Staronová synagoga patří k nejstarším dosud aktivním synagogám v Evropě a dodnes slouží modlitbám. Je spojována s pražským rabínem Jehudou Löwem ben Becalelem, známým jako Maharal. Právě k němu se váže také pověst o golemovi – ta však patří do oblasti legend, nikoli doložených historických událostí.
Maiselova synagoga vznikla roku 1592 jako soukromá modlitebna významného mecenáše Mordechaje Maisela. Dnes v ní Židovské muzeum představuje dějiny židovských komunit v Čechách a na Moravě od 10. do 18. století. Pinkasova synagoga je naopak především místem paměti obětí holocaustu. Její stěny nesou jména desetitisíců zavražděných Židů z Čech a Moravy a připomínají také děti vězněné v Terezíně.
Ke zbylému souboru patří ještě Klausová synagoga, Španělská synagoga a Vysoká synagoga. Společně s radnicí a hřbitovem vytvářejí hlavní historickou osu dnešního Josefova.
Hřbitov, který změnila i asanace
Starý židovský hřbitov sloužil pražské židovské obci jako hlavní pohřebiště od 15. století do roku 1787. Na omezeném prostoru se zde nachází více než 12 000 náhrobků. Protože nebylo možné hřbitov jednoduše rozšířit, pohřbívalo se také ve více vrstvách. Hustě nakupené kameny a nerovný terén dnes patří k nejpůsobivějším místům Josefova.
Také hřbitov však asanace zasáhla. V roce 1903 musela židovská obec postoupit část jeho plochy pro novou komunikaci, dnešní ulici 17. listopadu. Exhumované ostatky byly uloženy v jiné části hřbitova. Proměnu okolí dobře ukazuje Pinkasova synagoga: domy v její blízkosti byly zbořeny v letech 1907 až 1910, terén se navýšil a stavba se ocitla výrazně níže než dnešní úroveň Široké ulice.
Jak si Josefov projít dnes
Nejlepší je vnímat Josefov jako setkání dvou vrstev. Jednu tvoří autentické památky bývalého ghetta, druhou pravidelná zástavba z doby po asanaci. Při procházce proto stojí za to nesoustředit se jen na interiéry synagog, ale sledovat také šířku ulic, rozdíly v úrovni terénu a kontrast mezi Pařížskou třídou a dochovanými historickými objekty.
Praktická trasa může začít u Maiselovy synagogy, pokračovat ke Staronové synagoze a Starému židovskému hřbitovu, odtud ke Klausově a Pinkasově synagoze a skončit ve Španělské synagoze. Hlavní okruh Židovského muzea zahrnuje právě tyto objekty a návštěvu je možné rozdělit do více dnů; muzeum doporučuje vyhradit si přibližně dvě až tři hodiny.
Jednotlivá místa leží v docházkové vzdálenosti od Staroměstského náměstí. Otevírací doba se mění podle sezony a židovských svátků, přičemž v sobotu bývají objekty zavřené. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální režim, zejména u Klausovy synagogy a Obřadní síně u hřbitova. Josefov navíc není skanzenem, ale živou městskou čtvrtí, v níž vedle památek fungují obchody, služby i běžný městský provoz.