Úzký světlík procházející několika podlažími, malovaná okna s postavami a interiéry pokryté freskami – kácovský zámek rozhodně není jen další barokní sídlo v české krajině. Stojí v centru městyse nad Sázavou a jeho architektura dodnes připomíná ambiciózní přestavbu, která měla do Posázaví přenést atmosféru severoitalského šlechtického sídla.
V současnosti je však zámek kvůli rozsáhlé rekonstrukci pro běžné návštěvy uzavřen. Individuální vstup je možný pouze po předchozí domluvě s majitelem. Termín znovuotevření ani pravidelná návštěvní doba zatím nejsou stanoveny.
Od tvrze k baroknímu sídlu
Na místě dnešního zámku stávala pravděpodobně od poloviny 15. století mladší kácovská tvrz. Ta nezažila jen klidný vrchnostenský provoz – v roce 1627 ji během nevolnického povstání vyplenili vzbouření poddaní. Po dalších změnách majitelů se panství v roce 1726 dostalo do rukou Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské.
Nová majitelka nechala zpustlý objekt v letech 1727 až 1733 přestavět. Výsledkem je obdélná barokní stavba, jejíž jižní průčelí je kvůli svahu výrazně vyšší než severní strana. Nároží doplňují dvě věžovité části s cibulovými báněmi. S přestavbou se spojuje jméno stavitele Ferdinanda Václava Špačka, jeho přímá účast na projektu však není bezpečně doložena.
Výrazným poznávacím znamením je dlouhý nástavbový světlík. Osvětluje centrální halu a arkády a prochází zámkem napříč jeho podlažími. Právě tento neobvyklý prvek vytváří charakteristickou siluetu stavby a bývá přirovnáván k větší obdobě světlíku na zámku v Ratibořicích. Se zámkem navíc souvisí přibližně 150 metrů dlouhá chodba ke kostelu, vybudovaná v době barokní úpravy areálu.
Malovaná okna a svět plný iluzí
Barokní výzdoba Kácova měla návštěvníka překvapovat. Na fasádách se dochovalo jedenáct slepých malovaných oken, v nichž se objevují muži a ženy v dobových kostýmech. Malba vytváří dojem, že postavy vyhlížejí ze skutečných oken a pozorují život pod zámkem.
Ještě působivější jsou interiéry. Freskovou výzdobu vytvořil Karel Josef Moravini, dvorní malíř Anny Marie Františky Toskánské. V jednotlivých místnostech se objevují ornamenty, alegorie čtyř ročních dob, společenské výjevy i architektura, která je pouze namalovaná. Nechybějí biblické a antické scény, iluzivní zahrady, exotické krajiny, velbloudi ani dekorace inspirované Čínou.
Restaurátorský průzkum z roku 2013 ukázal, že původní barokní malby nezmizely. Ukryly se pod dvanácti vrstvami pozdějších vápenných nátěrů. Zámek tak dodnes nabízí výjimečný pohled na to, jak může historická stavba postupně odhalovat svou minulost.
Kaple, která se znovu otevřela
Součástí zámku je bohatě zdobená barokní kaple. Dochovala se v ní štuková výzdoba, poškozený oltář se soškami andělů i biblické výjevy. Horní část kaple byla při necitlivých úpravách zazděna a prostor zůstal skrytý přibližně šest desetiletí. Znovu zpřístupněn byl v roce 2012.
Při obnově se navíc objevily i starší stavební a výtvarné vrstvy. Podle informací současného majitele byl odhalen například gotický portál nebo renesanční kaple s nápisy z Bible kralické. Tyto nálezy ukazují, že barokní podoba nepřekryla historii místa úplně, ale pouze ji na dlouhou dobu ukryla.
Z úřednického objektu k nové budoucnosti
Po smrti velkovévodkyně v roce 1741 zámek přestal být hlavním vrchnostenským sídlem a sloužil především správě panství a úředníkům. Po roce 1918 přešel do vlastnictví státu. Sídlila zde mimo jiné správa státních lesů, kanceláře a byty. V roce 2008 zámek získal městys Kácov a podle novějších podkladů jej v roce 2017 prodal Jaroslavu Kubíčkovi, který zahájil rozsáhlou obnovu.
Stav památky byl před rekonstrukcí vážný. Do střechy zatékalo, fasády se odlupovaly a severní křídlo trpělo statickými poruchami a trhlinami, které ohrožovaly i freskovou výzdobu. První etapa začala v roce 2018 opravou střechy a fasády, následovalo zajišťování severní části zámku. Na projekt statického zajištění a restaurování fresek přispěl v roce 2025 také Středočeský kraj částkou čtyři miliony korun.
Po dokončení obnovy se počítá s návratem zámku k veřejnosti. Plán počítá s muzeem, výstavními prostory a prohlídkovými okruhy, ale také s místem pro spolky a komunitní aktivity. V hospodářské části by měla vzniknout kavárna. Dřívější muzeální nabídka představovala historii Kácovska, galerii, fotografie Posázaví, historické motocykly a také několik desítek radiopřijímačů od krystalových přístrojů po tranzistorová rádia.
Až se zámek znovu otevře, může se stát přirozeným cílem výletu po Kácově a okolí Sázavy. Do té doby stojí za to vnímat jej především jako pozoruhodnou památku v proměně – místo, kde se pod barokní slupkou stále odkrývají starší příběhy.