První písemná zmínka o kácovském pivovaru pochází z roku 1457. Na stejném místě, v údolí Sázavy, se pivo vaří i dnes. Pivovar Hubertus tak patří k podnikům, kde není historie jen součástí názvu, ale doslova kulisou návštěvy. Historický areál je propojený s restaurací, hotelem a současnou výrobou českého typu.
Od šlechtického panství k novému začátku
Pivovar byl po staletí součástí kácovského panství a v různých obdobích měnil své vlastníky. V 18. století nechala Marie Anna Františka, arcivévodkyně toskánská, přestavět kácovský zámek i pivovar. Významnými úpravami prošel podnik také na konci 19. století, kdy byla kvůli havarijnímu stavu obnovena varna. V letech 1914 až 1915 následovala rozsáhlá stavební a technologická přestavba včetně elektrifikace.
Po první světové válce se pivovar stal státním podnikem. Po znárodnění postupně spadal pod několik pivovarských organizací, až byla výroba v roce 1957 ukončena. Areál potom sloužil jiným účelům a koncem 80. let v něm podle údajů městyse působilo středisko státních drah.
Obnova probíhala v několika etapách a jednotlivé prameny uvádějí její začátky odlišně. Za rozhodující nový start lze považovat podzim roku 2001, kdy se v Kácově uvařila první várka po novodobém obnovení. Šlo o světlou desítku. Od roku 2004 nese podnik jméno Pivovar Hubertus Kácov.
Tradiční výroba za zdmi historického areálu
Prohlídka pivovaru ukazuje, že zdejší výroba stojí na klasických postupech. Výrazným exponátem i funkční součástí provozu je celoměděná dvounádobová varní souprava Ziemann z roku 1957. Zařízení bylo v Kácově rekonstruováno a upraveno pro současný provoz.
Hlavní kvašení probíhá v otevřených kvasných kádích ve spilce, tedy způsobem tradičně spojovaným s výrobou českých piv. Pivo potom zraje v ležáckém sklepě, kde se nachází přibližně 35 tanků. Teplota se zde pohybuje mezi nulou a třemi stupni Celsia a doba zrání závisí na konkrétním druhu piva. Může trvat několik týdnů, ale také několik měsíců.
Pivovar používá slad, chmel, vodu a pivovarské kvasinky. Mezi používanými chmelovými odrůdami jsou Žatecký poloraný červeňák a Sládek. Pivo se stáčí do sudů, skleněných i PET lahví. Do PET obalů se podle pivovaru plní nefiltrované pivo, zatímco skleněné lahve obsahují filtrované varianty.
Od světlého ležáku po Kácoff
Nabídka se mění podle aktuální výroby, její základ však tvoří světlá výčepní piva, ležáky Medium a Prémium, tmavý speciální ležák nebo nealkoholické pivo. K místním stálicím patří také Kácovská sestra a hořký ležák L. P. 1457, který vznikl k 560. výročí pivovaru. Vyznačuje se výraznější hořkostí a chmelovým aroma.
Vedle tradičních piv se objevují i novější produkty. Pivovarské databáze uvádějí pro červen 2026 grepový nealkoholický pivní mix Kácoff s nulovým obsahem alkoholu. Dostupnost a aktuální složení tohoto sezónního nápoje je však před návštěvou vhodné ověřit přímo u pivovaru.
Kácovská piva získala také regionální a oborová ocenění. Pivovar uvádí označení České pivo pro filtrovanou desítku a dvanáctku, které drží od roku 2015. V roce 2013 byl zdejší tmavý speciál oceněn jako Potravinářský výrobek Středočeského kraje.
Exkurze, Šalanda a výlet podél Sázavy
Exkurze je nutné objednat předem telefonicky. Konají se ve všední dny, o víkendech pak podle dohody. Program představuje výrobní prostory a tradiční postupy, přičemž návštěvu lze spojit s ochutnávkou a posezením v pivovarské restauraci Šalanda. Aktuálně zveřejňované podmínky počítají minimálně s deseti účastníky; ceny i termíny se mohou měnit.
Šalanda v areálu na adrese V Podskalí 6 nabízí českou kuchyni, obědová jídla a příležitostné gastronomické akce. Stejná adresa patří také hotelu, který funguje přímo v historické budově pivovaru. Pokoje mají výhled na Sázavu a nechybí zázemí pro cyklisty.
Pivovar Hubertus se tak hodí jako samostatný cíl i jako zastávka při poznávání Posázaví. Návštěvu lze spojit s procházkou po Kácově, vodáckým výletem nebo cykloturistikou. Před cestou je dobré telefonicky ověřit aktuální otevírací dobu restaurace, prodejny i možnosti exkurze.