Betonová hráz na Ohři nedaleko Kadaně není rozměry gigantická, její význam je ale mnohem větší, než by se při pohledu na hladinu mohlo zdát. Vodní dílo Kadaň, známé také jako Kadaňský stupeň, pomáhá regulovat průtok řeky, zajišťuje odběry vody pro energetiku a současně vyrábí elektřinu. Pro návštěvníky je zajímavé také tím, že se dá dobře spojit s výletem podél Ohře, procházkou po hrázi a návštěvou historického města.
Hráz z betonu a voda pro severozápadní Čechy
Vodní dílo vznikalo v letech 1966 až 1971 podle projektu Hydroprojektu Praha a do provozu bylo uvedeno v roce 1972. Leží na řece Ohři na říčním kilometru 126 a patří do vodohospodářské soustavy Kadaň–Klášterec.
Jádrem stavby je betonová tížná hráz. Její koruna měří 104,3 metru, široká je 4,9 metru a nad okolním terénem dosahuje výšky 14,15 metru. Nádrž zadržuje přibližně 2,75 milionu kubíků vody a rozkládá se na ploše 67,2 hektaru. K bezpečnému provozu slouží dvě spodní výpusti a korunový bezpečnostní přeliv s pohyblivou hradicí konstrukcí.
Hlavní úloha nádrže nespočívá v rekreaci. Má udržovat minimální průtok pod hrází a zabezpečovat odběry vody pro čerpací stanici u jezu Želina, elektrárny Prunéřov I a II i čerpací stanici Rašovice. Ta je napojená na průmyslový, respektive Podkrušnohorský přivaděč, který převádí vodu směrem k povodí Bíliny a zásobuje průmyslové provozy v regionu.
Kaplanova turbína ukrytá v hrázi
Technickou zajímavostí je malá vodní elektrárna, která je přímo součástí vodního díla. Pohání ji přímo proudá Kaplanova turbína s maximálním výkonem 2,34 megawattu. Oběžné kolo má průměr 2,36 metru.
Právě tady je dobře vidět dvojí tvář Kadaňského stupně. Zvenčí jde o klidnou vodní plochu v údolí Ohře, uvnitř však stavba plní přesně stanovené vodohospodářské a energetické úkoly. Přehrada tak připomíná, že zdejší krajina je vedle přírodních krás také výsledkem rozsáhlé poválečné infrastruktury spojené s energetikou a průmyslem.
Na hráz pěšky, kolem vody na kole
Hráz je přístupná pěším a nabízí blízký pohled na technické řešení vodního díla i na údolí Ohře. Nejzajímavější možností, jak lokalitu poznat, je vyrazit po cyklotrase z Kadaně do Klášterce nad Ohří a dále směrem na Perštejn.
Úsek z Kadaně ke Klášterci měří 8,1 kilometru a začíná na nábřeží Maxipsa Fíka. Trasa vede převážně po štěrkovém a asfaltovém povrchu, doplňují ji odpočívadla, informační tabule a stojany na kola. Výrazným prvkem je 81 metrů dlouhá visutá ocelová lávka ukotvená ve skále. Její průhledné pozinkované rošty umožňují nahlédnout do údolí a vnímat řeku i vodní dílo z neobvyklé perspektivy.
Výlet, který propojí techniku s městem
Návštěvu přehrady se vyplatí spojit s prohlídkou Kadaně. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací a představuje výrazný kontrast k technické stavbě na jeho okraji. Během jednoho výletu tak lze přejít od městských hradeb a historických ulic k řece, hrázi, cyklotrase a industriálnímu příběhu celého regionu.
Nádrž se využívá také k rekreaci a vodním sportům. Platí zde však zákaz provozu plavidel se spalovacím motorem. Podmínky koupání, rybolovu nebo používání dalších plavidel se mohou měnit, proto je vhodné řídit se aktuálními informacemi správce a značením na místě.
Ohře jako krajina vodních staveb
Kadaňský stupeň není jedinou stavbou, která připomíná význam Ohře pro zdejší krajinu. V okolí se nachází také jez Želina a další zařízení navázaná na odběry vody a průmyslový přivaděč. Při plánování výletu je proto zajímavé vnímat řeku nejen jako přírodní osu, ale také jako součást složité soustavy, která po desetiletí ovlivňuje fungování severozápadních Čech.
Nejlepší dojem si návštěvník odnese při pomalém putování podél vody. Kadaňská přehrada není monumentální stavbou, za kterou by se jelo přes celou republiku. Její kouzlo spočívá v kombinaci dostupnosti, výhledů, technických detailů a příběhu, který se z hladiny ani betonové hráze nedá na první pohled vyčíst.