V nejužším místě měří pouhých 66,1 centimetru. Katova ulička v Kadani je proto vedena jako nejužší pojmenovaná ulice v České republice – v roce 2007 se dostala do evidence českých rekordů. Krátký průchod mezi domy čp. 76 a 77 na Mírovém náměstí ale nabízí mnohem víc než fotografii člověka, který se jím právě protáhl.
Ulička je dlouhá přibližně 51 metrů a na opačné straně ústí k hradebnímu parkánu poblíž domu čp. 190. Ten je známý jako Katovna nebo Katův dům. Z náměstí se tak během několika kroků ocitnete u pozůstatků kadaňského opevnění a můžete pokračovat po trase kolem hradeb.
Středověká spojnice i odvod vody
Katova ulička vznikla jako součást prvního pásu městských hradeb na přelomu 13. a 14. století, případně na počátku 14. století. Společně s ní byla vybudována také Katova branka. Památkově chráněný průchod dodnes připomíná podobu středověkého města: má kamennou dlažbu, gotický kamenný půlkruhový portál a několik prampouchů, tedy oblouků spojujících sousední domy. Některé kryjí sedlové stříšky z pálených tašek, jiné jsou z lomového zdiva či cihel.
Její význam byl praktický. Ulička sloužila jako rychlá spojnice mezi městským centrem a parkány, což bylo důležité zejména v době ohrožení nebo obléhání. Podle městských materiálů bylo Katovou brankou možné v naléhavých případech vstoupit do města i v noci, kdy hlavní brány zůstávaly zavřené.
Průchod měl také vodohospodářskou funkci. Odváděla se jím přebytečná voda z náměstí, rybníků a kašen směrem k Bystřickému potoku na Špitálském předměstí. Z dnešního pohledu nenápadná soutka tak byla součástí obranného i technického zázemí města.
Po stopách kata a dalších „nečistých“ řemesel
Název uličky souvisí s Katovnou, v níž podle místní tradice po staletí sídlili lidé spojení s katovským řemeslem. Průchod měl propojovat jejich dům s centrem Kadaně. V historických popisech se objevuje také kadaňský ras a později hlavní městský lazebník, který působil u lázní zřízených na břehu Bystřického potoka.
Konkrétní představa, že právě tudy kat pravidelně kráčel na popravy, patří spíše k místnímu vysvětlení názvu než k přesně doložené historické skutečnosti. Jisté však je, že Katova ulička souvisela s Katovnou a současně tvořila důležitou část městské fortifikace.
Katův dům dnes působí výrazně civilněji. Podle aktuálních informací města v něm funguje prodejna čajů a koření. Nabídka odkazuje na tradiční představu katů jako lidí, kteří se vyznali také v bylinách a ranhojičství.
Legenda o zazděné jeptišce
K místu se váže i příběh, který je třeba brát jako pověst, nikoli jako potvrzenou událost. Podle legendy měla jeptiška z magdalenitského kláštera na Želině navázat zakázaný vztah s kadaňským katem. Za trest měla být v uličce zazděna. Vyprávění pokračuje tím, že se v noci zjevuje společně s duchem kata.
Takové příběhy dodávají úzkému průchodu tajemnou atmosféru, jeho skutečná hodnota však spočívá především v dochované podobě a historických funkcích. Katova ulička ukazuje, jak těsně byly ve středověkém městě propojeny obytné domy, opevnění, odvod vody i společenský život.
Krátká zastávka na cestě po kadaňských hradbách
Od roku 2013 je ulička vedena jako samostatně pojmenovaná ulice. Předtím administrativně patřila k Sokolovské ulici, přestože jí místní dlouhodobě říkali Katovka nebo Katova ulička. Dnes začíná přímo na Mírovém náměstí, takže ji lze snadno zařadit do prohlídky historického centra.
Po průchodu se vyplatí pokračovat přes Katův plácek po hradebním parkánu. Trasa vede směrem k Minoritské baště, barbakánu Žatecké brány a dále ke Kadaňskému hradu. V nedaleké Minoritské baště je umístěna expozice Militaria, věnovaná vojenským a válečným dějinám města.
Na návštěvu je dobré se připravit prakticky. Kamenná dlažba může být nerovná a šířka 66,1 centimetru vylučuje pohodlný průjezd rozměrným kočárkem či vozíkem; bezbariérovost zde není výslovně garantována. Samotná ulička je veřejným průchozím prostorem bez vstupného a bez pevné návštěvní doby. Nejlépe funguje jako krátká, působivá zastávka během pěšího putování Kadaní – od rekordně úzkého průchodu až k širokému příběhu městských hradeb.