Jen málokterá železnice v okolí Kadaně má tak úzce vymezený úkol jako kadaňsko-tušimická dráha. Nevozí cestující a není běžnou tratí, po které by se člověk vydal na výlet vlakem. Je to normálněrozchodná průmyslová vlečka, která zajišťuje spojení mezi těžebním areálem Doly Nástup Tušimice, elektrárnou Prunéřov a veřejnou železniční sítí u Března u Chomutova.
Celý systém tvoří dvě hlavní větve. Úsek z Tušimic do Prunéřova měří přibližně 12 kilometrů, spojení směrem k Březnu zhruba osm kilometrů. Koleje procházejí krajinou, v níž se potkává důl, dopravní infrastruktura a energetický průmysl. Pro návštěvníka je dráha zajímavá právě tím, že zůstává většinou stranou běžného turistického provozu, přesto výrazně utváří podobu zdejšího okolí.
Uhlí na cestě k elektrárně
Hlavním smyslem prunéřovské větve je doprava hnědého uhlí z tušimického dolu do Elektrárny Prunéřov. Ta leží mezi Chomutovem a Kláštercem nad Ohří, tedy mimo bezprostřední dosah těžebního prostoru. Železnice zde tvoří důležitý článek celého řetězce: na jednom konci se palivo dobývá, na druhém se využívá při výrobě elektřiny.
Jiný obraz nabízí elektrárna Tušimice, která stojí přímo u zdroje paliva. Uhlí se do ní dopravuje především pásovými dopravníky od těžebních strojů. Rozdíl mezi oběma elektrárnami tak lze při poznávání regionu dobře vnímat: zatímco Tušimice jsou s dolem propojené hlavně pásy, Prunéřov je s ním spojen výraznou železniční vlečkou.
Trať vznikala spolu s elektrárnou
Prunéřovská větev se začala budovat v 60. letech 20. století, v době výstavby Elektrárny Prunéřov I. Ta byla uváděna do provozu v letech 1967 až 1968. Zpočátku byla vlečka jednokolejná a bez elektrické trakce. S růstem těžby a přípravou Elektrárny Prunéřov II se však její technické parametry postupně měnily.
Trať byla elektrifikována, dostala zesílený železniční svršek a na vytíženějších místech také druhou kolej. Větev do Března byla elektrifikována a uvedena do provozu 5. června 1979, prunéřovská část následovala v roce 1982. Dnes je prunéřovská větev z větší části dvojkolejná, zatímco březenská zůstala kvůli menšímu provozu jednokolejná. Zajímavým detailem je přibližně stokilometrový? Ne — jde o asi 100 metrů dlouhé jednokolejné místo u silničního nadjezdu na jinak převážně dvojkolejné části.
Lokomotivy z důlního provozu
Elektrizace přinesla na vlečku také specializované lokomotivy. V 70. letech byly pro důlní dráhu objednány elektrické stroje řady E 479.0, později označované jako řada 130. Celkem jich pro tento provoz vzniklo 14. Na zdejších kolejích se později objevovaly také lokomotivy řad 721, 740, 770 a 184.
Nejde přitom jen o zajímavost pro železniční nadšence. Typy lokomotiv, elektrické vedení, dvojkolejné úseky i rozsáhlá manipulační zařízení ukazují, jak velké objemy materiálu musela poválečná energetika každý den zvládat. Vlečka je praktickou ukázkou železnice, která nebyla určena lidem, ale nepřetržitému průmyslovému provozu.
Proměněná železniční mapa Kadaňska
Současná průmyslová dráha navazuje na starší železniční historii regionu. Veřejná trať z Března u Chomutova do Prunéřova byla uvedena do provozu už v roce 1871. S postupem povrchové těžby se však železniční mapa okolí měnila. Původní trať byla později z velké části zrušena nebo překryta rozšiřujícím se velkolomem. Dnešní vlečku proto nelze zaměňovat s historickou veřejnou tratí – jde o jinou, průmyslovou komunikaci vybudovanou pro potřeby dolů a elektráren.
Rozvoj těžby a výstavba elektráren Tušimice a Prunéřov výrazně ovlivnily také poválečný vývoj Kadaně a okolních sídel. Koleje, dopravníky, elektrické vedení i velké průmyslové areály jsou dodnes součástí obrazu krajiny, která se během několika desetiletí proměnila z venkovského prostoru v jednu z nejvýraznějších energetických oblastí severozápadních Čech.
Kam se vydat za výhledy
Samotná vlečka není turistickou železnicí a nemá pravidelnou osobní dopravu. Do provozních areálů ani na koleje proto není možné vstupovat bez souhlasu provozovatele. Technickou zajímavost lze pozorovat z veřejně přístupných cest a cyklotras, vždy s respektem k zákazům vstupu, bezpečnostním odstupům a aktuálním pokynům.
Vhodnou možností je cyklotrasa z Kadaně přes Černovice do Chomutova. Směrem k elektrárně Prunéřov vede úsek dlouhý necelých sedm kilometrů a celá trasa měří přibližně 21,1 kilometru. Nabízí pohledy na povrchový důl i průmyslovou krajinu. Při cestě tak lze vnímat nejen samotné koleje, ale celý příběh místa: uhlí vytěžené v Tušimicích, jeho dopravu k Prunéřovu a infrastrukturu, která po desetiletí drží tento energetický systém pohromadě.