Jen málokteré pietní místo v Ostravě propojuje lidské dějiny s působením pevninského ledovce tak výrazně jako areál u bludného balvanu v Porubě. U Vřesinské ulice, západně od porubské tramvajové smyčky, tu vedle sebe stojí památník obětem první a druhé světové války, mohutný kámen ze skandinávské žuly a památná lípa.
Památník, který pracuje s kovem a světlem
Současnou podobu získal areál při revitalizaci v roce 2017. Jeho hlavním prvkem jsou svislé kovové sloupy se jmény obětí válek. Přes den působí stroze a důstojně, po setmění však místo získává další rozměr. Sloupy jsou navrženy tak, aby jejich osvětlení nechalo jména vystoupit do okolí.
Výraznou součástí návrhu je také podlaha z pohledového plechu. Kov zde není jen praktickým materiálem. Připomíná neživou přírodu, ale zároveň i průmyslovou stránku války a výrobu zbraní. Architektura tak nepřidává k pietě okázalost, ale používá jednoduché prostředky k vytvoření naléhavé atmosféry.
Revitalizace spojila několik prvků, které mohly být dříve vnímány odděleně. Balvan, lípa i památník dnes vytvářejí jeden kompaktní veřejný prostor. Za novou podobu získal areál v roce 2018 čestné uznání v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje.
Obří svědek doby ledové
Centrem místa je červený hrubozrnný balvan skandinávské žuly. Podle odborných odhadů pravděpodobně pochází z okolí švédské Uppsaly. Jeho hmotnost se pohybuje přibližně mezi 10,8 a 11 tunami a nejdelší osa měří 370 centimetrů.
Do Poruby se kámen dostal spolu se skandinávským pevninským ledovcem přibližně před 300 až 200 tisíci lety. Právě takové horniny, přemístěné na velkou vzdálenost ledovcem, označujeme jako bludné balvany. Porubský kámen je podle materiálů městského obvodu druhým největším bludným balvanem v České republice a vyniká také délkou své absolutní osy. Od roku 1990 je chráněnou přírodní památkou.
Prohlídka památníku tak může být zároveň krátkou lekcí z geologie. Kámen není pouze kulisou k válečnému monumentu, ale samostatným svědkem dávné proměny krajiny. Vedle lidské paměti připomíná časové měřítko, v němž se dějiny jednotlivce i celých generací jeví jako velmi krátká kapitola.
Od porubského potoka na náves a k Vřesinské ulici
Příběh balvanu pokračuje i v novější historii Poruby. V roce 1928 ho v potoku objevil místní učitel Josef Hurník. Kámen byl následně přemístěn na porubskou náves, kde měl připomínat desáté výročí vzniku republiky.
Na dnešní místo ve Vřesinské ulici se dostal v roce 1968. Jeho putování tak odráží několik vrstev regionálních dějin: geologický původ spojený s ledovcem, období první republiky i pozdější podobu Poruby. V areálu se k nim přidává vzpomínka na oběti obou světových válek.
Místo k zastavení při procházce Porubou
Okolí balvanu bylo upravováno také v letech 2009 a 2010, kdy zde podle městského obvodu přibyl živý plot. Ten měl prostoru dodat intimnější charakter. Dnes si lze při návštěvě prohlédnout nejen samotný kámen a nasvícené sloupy se jmény, ale také kovové informační tabule a památnou lípu.
Památník je venkovním veřejně přístupným místem u Vřesinské ulice a nemá podobu objektu s pokladnou či běžnou návštěvní dobou. Je vhodnou zastávkou při procházce Porubou nebo při cestě směrem na Vřesinu. Přesné fungování osvětlení se může měnit, samotný pietní prostor je však zajímavý i během dne.
Největší hodnotou areálu je jeho vrstevnatost. Člověk tu během několika minut narazí na stopu doby ledové, připomínku vzniku republiky, památnou zeleň i jména lidí, jejichž životy zasáhly světové války. Právě toto spojení činí z porubského bludného balvanu neobvyklé pietní místo, které stojí za pozornou a ohleduplnou návštěvu.