Kamenná věž u Velešína není věží, která by dodnes vystupovala nad okolní krajinou. Název označuje především oválný pahorek na úzkém hřbetu mezi řekou Malší a Velešínským potokem. V terénu se dochovaly hlavně valy, příkopy a další nevýrazné, ale pro pozorného návštěvníka čitelné stopy dávného opevnění.
Právě v tom spočívá hlavní kouzlo lokality. Nejde o jednu památku s jediným příběhem, ale o místo, které lidé využívali v několika různých obdobích. Archeologové zde doložili osídlení v eneolitu, starší době bronzové, době halštatské i ve vrcholném středověku. Dnešní podobu ostrožny navíc ovlivnilo napuštění vodní nádrže Římov, která změnila okolní terén i možnosti pohledu na lokalitu.
Od pravěkého osídlení k opevněnému návrší
Nejvýraznější pravěké využití spadá podle současných poznatků do starší doby bronzové. Z tohoto období pocházejí zlomky amfor, hrnců, zásobnic, mís a džbánů. Některé nádoby zdobily plastické lišty, výčnělky nebo ryté linie. Nejde tedy jen o náhodné jednotlivé nálezy, ale o doklad života, který měl na ostrohu určitou intenzitu.
Pahorek je zčásti přirozeného původu, avšak jeho strategickou polohu lidé později upravovali. Nejpozději v době halštatské zde vznikla kamenná konstrukce vykládaná jako hradba. Její přesné datování však nelze zjednodušit jediným letopočtem. Archeologické nálezy ukazují na dlouhodobější vývoj místa, v němž se jednotlivé fáze osídlení mohly překrývat nebo využívat starší terénní úpravy.
Kamenná věž je součástí širšího prostoru označovaného jako Strahov. V něm se nachází také mohutný val, jehož původ byl v minulosti spojován dokonce s třicetiletou válkou. Novější poznatky a radiokarbonové datování naznačují spíše raně středověké stáří, pravděpodobně v rozmezí 7. až 9. století. Tento výklad ovšem zatím vyžaduje další ověření.
Středověký hrádek, nebo předsunuté opevnění?
Starší představy popisovaly Kamennou věž jako běžný kamenný hrádek či tvrz ze 13. století. Archeologický výzkum Antonína Hejny z roku 1976 skutečně zachytil na vrcholu pahorku destrukci kamenného tělesa širokého přibližně dva až tři metry a vysokého asi 0,4 až 2 metry. Propálené vrstvy a struska zároveň ukázaly, že objekt zanikl při požáru.
Keramika nalezená při průzkumu umožnila středověkou fázi zařadit do první poloviny 13. století. Současné interpretace jsou ale opatrnější. Středověká stavba po sobě nezanechala výraznější archeologické stopy a mohla využít pozůstatky starší pravěké kamenné konstrukce. Pravděpodobně tak nešlo o plnohodnotný hrad, nýbrž o krátkodobé předsunuté polní opevnění, které mohlo souviset se založením a ochranou hradu Velešín na protějším břehu Malše.
Výraz „hradiště“ proto může být trochu zavádějící, pokud si pod ním návštěvník představí zachované zdivo nebo obytné věže. Na místě dnes neuvidí nadzemní hradní stavby. Hodnota lokality spočívá v terénních reliktech a v příběhu, který archeologie postupně zpřesňuje.
Co odhalila voda Římovské přehrady
Další poznatky přinesly povrchové sběry Jiřího Valenty v letech 1995 až 1996. Některé nálezy se objevily na svazích po poklesu hladiny vodní nádrže Římov. Mezi nimi byla keramika a část bronzové sekerky. Proměna krajiny tak paradoxně pomohla odhalit materiál, který by jinak zůstal skrytý.
Archeologická lokalita zasahuje do širšího území Strahova a v evidenci památkové péče je vedena jako významné území s archeologickými nálezy. Kamenná věž a hradiště Strahov jsou přitom sledovány jako jeden památkový celek, i když se v odborném výkladu rozlišují jednotlivé části ostrožny.
Tip na výlet z Velešína
Ke Kamenné věži lze vyrazit po Naučné stezce Velešínsko. Okružní trasa měří 5,5 kilometru, překonává převýšení 86 metrů a nabízí šest informačních zastavení. Začíná ve Velešíně a vede také k vyhlídce na nádrž Římov a ke zřícenině hradu Velešín. Díky tomu lze během jediného výletu spojit archeologii, krajinu i středověké dějiny regionu.
Stezka vede po silnicích, zpevněných i nezpevněných cestách zvlněným terénem a bývá hodnocena jako lehce až středně náročná. Nejvhodnější je vyrazit od jara do podzimu. Na samotné lokalitě je třeba počítat s přírodním prostředím a s tím, že terénní stopy nemusí být na první pohled výrazné. Pomoci mohou informační panely stezky nebo návštěva Městského muzea ve Velešíně, kde jsou podle regionálních informací vystaveny některé nálezy.
Kamenná věž leží v území s archeologickou památkovou ochranou. Není proto vhodné cokoli vykopávat, odnášet ani hledat pomocí detektoru kovů. Nejlepší způsob, jak místo poznat, je vnímat jeho terén a představit si, jak se na stejném ostrohu v průběhu tisíciletí proměňovaly lidské potřeby i podoba opevnění.