Na první pohled patří k Hluboké především romantická zámecká věž, cimbuří a pečlivě upravený park. Neméně zajímavý je však systém, který kdysi zajišťoval, aby se voda z Vltavy dostala vysoko na zámecký ostroh. Právě jeho dvě důležité součásti představí komentované putování v rámci Dnů evropského dědictví.
Trasa spojí historickou vodárnu v Podskalí s vodárenskou věží u zámku. Výklad povede Zdeněk Vaindl, který se podílel na obnově obou objektů. Návštěvníci tak neuvidí jen architekturu, ale také technické řešení, bez něhož by se zámecký areál neobešel.
Voda z Vltavy mířila k hradu už v 16. století
Počátky hlubockého vodárenského systému sahají do první poloviny 16. století. Tehdy vodu od řeky dopravovalo zařízení založené na principu vodního trkače. Tento mechanismus dokázal využít energii proudící vody k jejímu vytlačení do vyšší polohy, tedy směrem k tehdejšímu hradu.
Dnešní vodárna v Podskalí má zděnou podobu z roku 1735 a další výraznou přestavbou prošla v roce 1822. Stojí přímo na břehu Vltavy a dodnes připomíná dobu, kdy bylo zásobování vodou technicky náročným úkolem. Vodárenská stavba nebyla okrasným doplňkem, ale praktickým zařízením zásadním pro fungování šlechtického sídla.
Turbíny, čerpadla a voda pro park
Současný čerpací systém využívá dvě Francisovy turbíny. Ty pohánějí čerpadla, která dopravují užitkovou vodu z Vltavy k zámku. Voda slouží mimo jiné pro zámecké kašny, fontány a jezírko v parku.
U datování technologického vybavení se objevují různé údaje. Materiály Národního památkového ústavu uvádějí instalaci Francisových turbín v roce 1908, zatímco naučná stezka zmiňuje čerpadlo osazené v roce 1932. Nejde tedy nutně o rozpor: jednotlivé části systému mohly vznikat nebo být osazovány v různých etapách. I tento detail ukazuje, že vodárna nebyla jednorázově vybudovaným zařízením, ale technologií, která se v průběhu času proměňovala.
Obnova vrátila vodárně její podobu
Vodárna v Podskalí prošla v letech 2020 až 2021 náročnou obnovou. Opravy se týkaly například trhlin v obvodovém zdivu, přezdění některých částí, obnovy spár i dřevěných konstrukcí. Práce respektovaly historickou podobu objektu a zároveň pomohly zachovat jeho technické vybavení.
Rekonstrukce podle údajů památkového ústavu stála přibližně 5,3 milionu korun a byla financována z dotace Ministerstva kultury. Díky obnově je možné vnímat vodárnu nejen jako starou stavbu u řeky, ale jako cenný doklad vývoje vodohospodářské techniky.
Vodárenská věž ukrývá důležitý rezervoár
Druhou zastávkou bude vodárenská věž na návrší před zámkem. Vyrostla při poslední velké přestavbě Hluboké a získala novogoticky upravený vzhled. Podle Národního památkového ústavu jde o jedinou zděnou stavbu uvnitř krajinářského parku.
Věž však nebyla jen působivou součástí zámeckého panoramatu. Ve skále vedle ní vznikla nádrž, která sloužila jako rezervoár přebytečné vody. Stavba tak byla zapojena do praktického systému, jenž pomáhal udržovat provoz zámeckého areálu a jeho vodních prvků.
Putování začne v Podskalí
Program se uskuteční v sobotu 12. září 2026. Připraveny jsou dvě přibližně devadesátiminutové procházky, jejichž začátky jsou naplánovány na 10:00 a 13:00. Sraz bude u vodárny v Podskalí na břehu Vltavy, odkud se skupina vydá k vodárenské věži u zámku. Nejde tedy o program začínající u hlavního vstupu do zámeckého areálu.
Vstup je zdarma, kvůli omezené kapacitě je však nutná předchozí rezervace bezplatné vstupenky v online systému Národního památkového ústavu. Protože se praktické údaje mohou změnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace u správy zámku. Trasa zahrnuje pěší přesun, a vhodná obuv proto bude na místě stejně důležitá jako zájem o historii techniky.