Stačí několik set metrů od silnice mezi Šindelovou a Krásnou Lípou a před návštěvníkem se objeví balvan, který vypadá téměř jako dílo sochaře. Kamenný hřib u Krásné Lípy má širokou horní část a zúžený spodek, takže připomíná obří houbu vyrůstající ze svahu. Jeho tvar však nevznikl lidskou rukou. Vytvořily jej přírodní procesy, které v žulových masivech působí po velmi dlouhou dobu.
Přírodní památka ve svahu Krušnohoří
Kamenný hřib byl jako přírodní památka vyhlášen v roce 1980. Chráněný není jen kvůli neobvyklému vzhledu, ale také jako názorná ukázka toho, jak se mohou žuly rozpadat podle svých puklin a vrstev. Útvar tvoří porfyrická biotitická žula karlovarského masivu, tedy hornina s odlišně velkými krystaly, která se při zvětrávání nechová ve všech místech stejně.
Lokalita leží ve svahu u části obce Krásná Lípa. Ta není samostatným městem ani obcí, jak by mohl název napovídat, ale částí Šindelové v Karlovarském kraji. Zájemci by proto měli při plánování výletu hledat právě Šindelovou, nikoli známější město Krásná Lípa na Děčínsku.
Jak z balvanu vznikne „hřib“
Hřibovitý tvar je výsledkem takzvaného selektivního zvětrávání. Horní blok byl vůči okolním vlivům odolnější a po určitou dobu chránil část pod sebou. Spodní partie se naopak rozpadaly rychleji, zejména v místech, kde horninu protínalo více puklin. Postupně tak vznikla užší „noha“ nesoucí mohutnější „klobouk“.
Na proměně horniny se podílely voda, střídání teplot i mráz, který proniká do drobných trhlin a při opakovaném zamrzání je rozšiřuje. Národní geopark Egeria spojuje vznik zdejšího uskupení balvanů s přirozeným zvětráváním v pleistocenních kryogenních podmínkách. Svůj podíl mohla mít také větrná abraze, tedy obrušování povrchu částicemi unášenými větrem.
Podobné skalní hřiby jsou známé i z pískovcových oblastí, Kamenný hřib u Šindelové je však zajímavý právě tím, že názorně ukazuje tento proces na žule. Návštěvník tak před sebou nemá jen kuriózní balvan, ale malou geologickou učebnici v krajině.
Z hřibu možná jednou viklan
Vývoj útvaru přitom nemusí být u konce. Horní blok stále plošně spočívá na spodních vrstvách a další zvětrávání může v budoucnu změnit jeho postavení. Jako možný směr vývoje se uvádí vznik viklanu. Neznamená to, že se balvan dnes prokazatelně pohybuje. Jde o předpoklad založený na pokračujícím působení přírodních sil, které mohou postupně odnášet nebo rozrušovat jeho oporu.
Právě pomalost těchto změn je na místě působivá. Člověk vidí jediný okamžik v procesu, který trvá tisíce let. Tvar, jenž dnes působí pevně a neměnně, je ve skutečnosti výsledkem neustálého, byť téměř nepostřehnutelného přetváření.
Krátká zastávka při poznávání Šindelové
Kamenný hřib je podle turistických podkladů dobře viditelný od silnice mezi Šindelovou a Krásnou Lípou. Od křižovatky silnic se k němu jde zhruba 400 metrů; přesná vzdálenost se v různých materiálech mírně liší. Lokalita nemá podobu oploceného areálu s pokladnou ani návštěvní dobou. Je však třeba počítat se svahem a nezpevněným terénem.
Útvar leží u cyklotrasy číslo 2044 a může být příjemnou krátkou zastávkou při výletu po okolí. Vyplatí se spojit jej s dalšími místy Šindelové, například s rybníkem Tajch, historickou vysokou pecí nebo modřínovou alejí. Obec připomíná také lovecký zámeček Favorit, ten je však nepřístupný.
Při fotografování vynikne rozdíl mezi širokým horním blokem a zúženou spodní částí nejlépe z více stran. Z podélného pohledu působí Kamenný hřib jako výrazná silueta ve svahu, z boku zase lépe vynikne jeho nepravidelná struktura a vrstvení žuly. Návštěva tak zabere jen krátký čas, přesto nabídne neobvyklé setkání s geologií Krušnohoří.