Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Přírodní památky.
Vysoko v Orlických horách leží přírodní památka o rozloze pouhých 0,54 hektaru. Rašeliniště pod Pětirozcestím je svahovým prameništěm s drobnými jezírky a prostředím, které potřebují mokřadní rostliny i obojživelníci. Jeho ochrana se navíc znovu dostává do plánů péče o zdejší krajinu.
Na vrcholu Sýkoře se potkávají dvě podoby krajiny: lesní porosty s cennými zbytky bučin a skalnatý reliéf, který formovalo mrazivé klima doby ledové. Přírodní památka u Synalova nabízí pohled do dávných přírodních procesů i na výraznou technickou dominantu zdejšího hřebene.
Na svahu Hostýnských vrchů, nedaleko Lukova, se ukrývá malá přírodní památka s neobvyklými lesními pěnovcovými prameništi. Chladná dolina je zajímavým cílem sama o sobě i jedním ze zastavení při výletu, který může spojit lesní přírodu, rybník Bezedník a hrad Lukov.
V Teplicích nad Bečvou čeká podzemní svět, který se od běžných krasových jeskyní liší svým původem i výzdobou. Zbrašovské aragonitové jeskyně vytvořily teplé minerální vody bohaté na oxid uhličitý a v roce 2026 si připomínají sto let od zpřístupnění veřejnosti.
Na travnaté ploše u Vrchlabí stojí dub, který se stal památným stromem a samostatnou přírodní zajímavostí. Chráněný je od roku 2006. Vejsplachy však nejsou jen jeho jménem: v okolí se nachází také stejnojmenná přírodní památka s vlhkými loukami a lužním lesíkem.
Jihozápadně od zámku v Horní Libchavě leží soustava rybníků a mokřadů, která je důležitá především jako prostředí pro obojživelníky. Cihelenské rybníky jsou chráněné kvůli kuňce obecné, jejich příběh však ukazuje i to, že samotné vyhlášení ochrany nemusí vzácnému druhu zajistit dobré podmínky napořád.
Krátký okruh u Toužimi vede krajinou vlhkých luk a mokřadů k pozůstatkům barokního kostela svatého Blažeje. Místo přitom vypráví i starší příběh zaniklé vsi Janovec, která stávala tam, kde je dnes rybník.
Nad Hamry nad Sázavou se zvedá zalesněný vrch, jehož skalní hřeben uchovává zajímavý kus geologické minulosti Žďárských vrchů. Peperek láká také bučinami, stopami někdejší těžby stříbra a Čertovým kamenem, kolem kterého se vypráví místní pověst.
Na zalesněném vrcholu Žďárských vrchů se ukrývá rulový skalní útvar, jehož původ místní pověst připisuje čertovi. Přírodní památka Tisůvka u Cikháje ale vypráví především o síle mrazu, který po tisíciletí přetvářel zdejší horniny.
Jen kousek od Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi se zachoval zbytek slatinných luk a vrbin, který patří k cenným mokřadním lokalitám nivy Moravy. Lázeňský mokřad zaujme nejen vzácnými rostlinami, ale také pestrým světem brouků, pavouků, motýlů a vážek.
Kamenický Šenov spojuje dvě podoby zdejší krajiny: sklo, které po staletí formovali místní řemeslníci, a sloupy sopečné horniny na nedaleké Panské skále. Výlet lze pojmout jako cestu od příběhů sklářského města až k útvaru, jehož podobu odhalila těžba.
Na okraji Prahy se v opuštěných lomech a skalních stěnách otevírá příběh mnohem starší než město samo. Dalejský profil ukazuje horniny od ordoviku po spodní devon a připomíná dobu, kdy zdejší krajinu pokrývalo moře plné trilobitů, ramenonožců i mořských lilijic.