Nová kaple na Horách byla dokončena v roce 1819, přesto se v ní slavnostní vysvěcení uskutečnilo až 7. července 1839. Důvodem nebyla dlouhá výzdoba ani čekání na poutníky, ale především komplikace kolem stavebního povolení. Právě tento neobvyklý časový odstup patří k nejzajímavějším kapitolám poutního místa Panny Marie Pomocné nad Českou Třebovou.
Kaple stojí v lesnaté krajině jihozápadně od města, na Kozlovském hřbetu v nadmořské výšce kolem 500 metrů. K průčelí vede prudší schodiště, takže návštěva není jen krátkou zastávkou u památky, ale také malým výstupem do klidného prostředí Hor.
Od obrazu na dubu k první kapli
Nejstarší tradice poutního místa se váže k obrazu Panny Marie a k prameni známému jako Pavlova studánka. Podle místních pověstí se počátky kultu spojují s uherským vojskem, které mělo v okolí České Třebové zabloudit v roklích a močálech později nazývaných Uhrovy doly.
Jedna z verzí vypráví o vznešené uherské paní, která přišla k místu navštívit hrob svého syna padlého v bitvě. Obraz Panny Marie měla zavěsit na dub. Když ho později nalezli dřevaři, domnívali se, že spadl z nebe, a na místě vznikla dřevěná kaplička. Jiná pověst připisuje zavěšení obrazu uherskému důstojníkovi, jenž se během boje ukryl v koruně stromu a za záchranu života takto poděkoval.
Tyto příběhy patří do místní legendární tradice, nikoli mezi historicky ověřené události. Jisté je, že první doložená dřevěná kaple vznikla mezi 6. a 23. červencem 1744. Byla šestiboká, stála poblíž pramene a obraz, který předtím visel na stromě, dostal své místo uvnitř.
Po požáru přišla stavba plná překážek
Dřevěná kaplička na podzim roku 1787 vyhořela. Poutníci však na místo nepřestali přicházet a obraz byl po určitou dobu zavěšen na jedli. O zázemí poutníků se začalo více uvažovat v roce 1809, kdy město na Horách budovalo také lázně a hostinec. Lidé se zde mohli schovat před deštěm a případně přespat.
Příprava nové kaple začala roku 1811. Při slavnostním pokládání základního kamene se ale ukázalo, že stavba nebyla řádně ohlášena a chybí potřebné povolení. Po vyzdění základů práce ustaly a místo zůstalo několik let opuštěné.
Nová iniciativa přišla v září 1818. Z podnětu představitelů města se začalo znovu stavět, tentokrát opět bez vyřešeného povolení. O rok později byla kaple hotová. Na její stavbě se podíleli obyvatelé České Třebové i okolních obcí, kteří přispívali penězi, dřevem nebo šindelem. K vysvěcení však došlo až poté, co královéhradecký biskup Karel Hanl udělil v roce 1837 potřebné svolení.
Klasicistní památka v lesích
Současná kaple je nemovitou kulturní památkou a ukázkou klasicistní architektury. Má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem. Průčelí člení čtyři pilastry, nad vstupem se nachází trojúhelný štít s hodinami a střechu doplňuje čtyřboká vížka.
Stavba působí v lesnatém prostředí osobitě. Není monumentální rozměry, její význam ale vyrůstá z dlouhé poutní tradice a z příběhů, které se s místem po generace spojovaly. Oltářní obraz v kapli je dnes replikou českotřebovské Panny Marie Pomocné. Původní obraz byl v minulosti na určitou dobu přenesen do městského kostela a později slavnostně vrácen.
Pavlova studánka a příběhy o uzdravení
K poutnímu místu neodmyslitelně patří Pavlova studánka. Pamětní kniha spojuje její okolí s příběhem Jakuba Pivoňky, který měl vybírat mince vhazované poutníky do pramene a peníze propíjet. Když dočasně oslepl, měl svůj čin odčinit a po modlitbě a omytí vodou znovu prohlédnout.
Další pověst vypráví o chromém člověku, který se po omytí vodou uzdravil a berle zanechal u obrazu jako poděkování. Pamětní kniha zaznamenává také další údajná uzdravení, například potíží se zrakem a sluchem nebo nemocí kožních, kostních a žaludečních. Jde však o náboženská svědectví a lidovou tradici, nikoli o potvrzené léčebné účinky vody. Navíc není jisté, zda dnešní Pavlova studánka přesně odpovídá historickému prameni z pověstí.
Místo procesí i tichého výletu
Na svátek Navštívení Panny Marie se k Hoře tradičně vydávala slavná procesí. Poutní charakter místa tak doplňovala společná cesta krajinou, modlitba i setkávání lidí z České Třebové a okolí. Aktuální termíny bohoslužeb či poutí je vhodné ověřit u českotřebovské farnosti, protože se mohou měnit.
Dnes lze kapli navštívit jako cíl výletu i jako zastavení s kulturním a duchovním přesahem. Přístup vede lesnatým terénem a k průčelí po schodišti, proto se hodí pevná obuv. Vodu ze studánky není vhodné bez ověření považovat za pitnou a pravidelná otevírací doba interiéru není spolehlivě potvrzena. Kouzlo místa však spočívá i v tom, co zůstává venku: v tichu lesů, poutní paměti a příběhu kaple, která na své vysvěcení čekala celých dvacet let.