Režisér Karel Reisz se narodil v Ostravě, výraznou část své tvorby však spojil s britským filmem. Jeho pohled na dělnické prostředí, mladickou vzdorovitost a každodenní život bez příkras připomene kino Ponrepo ve středu 9. září 2026 od 20:30. Na programu bude Reiszův snímek V sobotu večer, v neděli ráno z roku 1960, promítaný z 35mm kopie.
Mladý dělník, který odmítá hrát podle pravidel
Film podle románu Alana Sillitoea sleduje Arthura Seatona, soustružníka z Nottinghamu. Arthur tráví volný čas v hospodách, vyhledává milostná dobrodružství a snaží se žít podle vlastních představ. Jeho vztah s manželkou spolupracovníka ale postupně odhaluje napětí mezi touhou po svobodě a společenskými pravidly, kterým se mladý muž nechce podřídit.
V hlavní roli se objevil Albert Finney, po jeho boku Shirley Anne Field a Rachel Roberts. Snímek trvá 89 minut a bývá řazen k zásadním dílům britské nové vlny. Nezaujme okázalostí, ale především konkrétností prostředí a přesvědčivým portrétem člověka, který se snaží uniknout životu předem vymezenému prací, rodinou a očekáváním okolí.
Od dokumentárního pohledu k sociálnímu dramatu
Reisz měl blízko k dokumentárnímu filmu a právě tento zkušenostní základ je v jeho tvorbě důležitý. Ulice, hospody, klubovny i dělnické čtvrti nepůsobí jako kulisy, ale jako přirozená součást příběhu. V sobotu večer, v neděli ráno tak navazuje na tradici hnutí Free Cinema, které se snažilo zachycovat běžné lidi citlivěji a méně stereotypně než část tehdejší britské produkce.
Podle programových informací má celovečerní film doplnit dvojice kratších snímků. Starší Maminka nedovolí z roku 1956 Reisz natočil společně s Tonym Richardsonem. Také tento film se věnuje mladým lidem a jejich světu mimo uhlazené představy o poválečné společnosti. Druhým doprovodným titulem má být My jsme hoši z Lambethu z roku 1959, v němž Reisz sleduje členy mládežnického klubu Alford House v londýnském Kenningtonu.
Dokumentární snímek ukazuje mladé Teddy Boys jinak, než jak je často představovaly dobové stereotypy – ne pouze jako násilnické výtržníky, ale jako lidi s vlastním zázemím, zájmy a každodenními starostmi. Film trvá 52 minut a v době uvedení zaujal i mimo Velkou Británii. Doprovodné krátké filmy jsou v programu uváděny spolu s hlavním snímkem; před návštěvou je proto vhodné ověřit jeho konečnou skladbu a jazykové podmínky.
Ponrepo: film v historickém prostoru
Projekce nebude zajímavá jen výběrem filmů. Kino Ponrepo sídlí v historicky cenném refektáři staroměstského Konviktu v Bartolomějské ulici. Prostor, kde se dnes pravidelně promítají filmové klasiky a díla z fondů Národního filmového archivu, má za sebou několik filmových kapitol. V minulosti zde fungovalo kino Bio Konvikt, po roce 1945 v objektu působilo také studio loutkového filmu Jiřího Trnky. Na kino Ponrepo se někdejší refektář proměnil v roce 1996.
Právě spojení místa a programu dává večeru zvláštní charakter. Britské dělnické prostředí zachycené na filmovém pásu se setká s pražským prostorem, který sám připomíná historii filmové kultury. Návštěvu lze spojit také s Knihovnou Národního filmového archivu, která se nachází nad kinem.
Praktické informace k návštěvě
Kino Ponrepo najdete na adrese Bartolomějská 291/11 v Praze 1. Vstupenky bývají k dispozici online i v pokladně kina, přičemž aktuální ceny a podmínky se mohou do termínu projekce změnit. Oficiální program uvádí večer jako součást cyklu Karel Reisz, born in Ostrava, který připomíná režisérův český původ v širším kontextu jeho britské tvorby.
Pro návštěvníky se sluchadly je v kině k dispozici indukční smyčka a prostor je bezbariérový. Bezbariérový vstup vede zadním vchodem přes dvůr, protože hlavní přístup přes kavárnu zahrnuje schody. Projekce je označena jako English Friendly, přesné jazykové podmínky jednotlivých částí programu je však dobré předem ověřit.