Stačí se vydat do horní části údolí Jezerné a před návštěvníkem se objeví místo, které působí nenápadně, ale skrývá několik vrstev příběhu. Karlovské jezero, někdy jednoduše nazývané Jezero, je malá vodní plocha ve Vsetínských Beskydech. Pro přírodovědce představuje cenný mokřad, pro turisty příjemný cíl procházky a pro valašskou tradici dějiště pověstí o čertech a dracích.
Jezero, které nejspíš vzniklo po sesuvu
Jezero leží asi 3,5 až 4 kilometry od středu Velkých Karlovic. Údolím protéká Jezerní potok a zdejší terén napovídá, že vodní plocha nevznikla jako běžná umělá nádrž. Karlovské jezero se řadí mezi takzvaná závalová jezera. Jeho vznik se tradičně vysvětluje sesuvem půdy, který mohl zatarasit vodní tok a vytvořit přirozenou prohlubeň pro zadržení vody.
Přesné datum ani podrobný mechanismus vzniku však nejsou spolehlivě doloženy. Občas se objevuje odhad, že k události mohlo dojít v 16. nebo 17. století, jde ale pouze o hypotézu. Vodní plocha má přibližně jeden hektar; různé evidence uvádějí mírně odlišné hodnoty. Právě spojení geologického původu a dnešní podoby dodává místu zvláštní atmosféru.
Malá plocha, významný mokřad
Karlovské jezero není upraveným koupalištěm ani rekreačním areálem. Je součástí mokřadního systému v I. zóně CHKO Beskydy, tedy území s vysokou přírodní hodnotou. Voda a bahnité okraje poskytují vhodné podmínky pro obojživelníky, vodní bezobratlé i další druhy vázané na mokřadní prostředí.
V lokalitě se uvádí například rak říční, čolek karpatský, horský i obecný, mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná a skokan hnědý. Z plazů se zde může objevit užovka obojková, mezi další zajímavé obyvatele patří škeble říční, střevlík hrbolatý, čáp černý nebo vydra říční. Na bahnitých nánosech těsně pod hladinou byla nalezena také vzácná perloočka věšenka cípatá.
Vodní prostředí potřebovalo péči i v nedávné době. V letech 2010 až 2012 prošlo jezero opravou a odbahněním. Při pracích vznikla ochranná hrázka, nový rybník a tři tůně. Raci, škeble a obojživelníci byli během vypuštění jezera dočasně přeneseni, aby se po dokončení zásahu mohli vrátit do vhodného prostředí.
Čerti chtěli vodu pro mlýn
K přírodnímu vysvětlení jezera se v místním vyprávění přidává mnohem barvitější verze. Podle valašské pověsti měli vodní dílo vytvořit čerti. Vyhloubili přilehlou strouhu, aby odvedli vodu z jezera ke svému mlýnu na Radhošti. Rýhy v kamenech pak lidé spojovali s otisky jejich drápů a řetězů.
Takové vyprávění samozřejmě nepatří mezi historické doklady vzniku jezera. Je však působivou ukázkou toho, jak si lidé v minulosti vysvětlovali neobvyklé tvary krajiny a původ vodních děl. V krajině, kde se prudké svahy, potoky a sesuvy přirozeně potkávají, mohl podobný příběh snadno zapustit kořeny.
Draci z Jezerné v literární tradici
Další pověst spojuje jezero s draky. Podle jedné její verze žili ve vodě dva draci, které černokněžník pomocí kouzel vyvedl z jezera a odvedl pryč. Právě s představou draka se spojuje také název údolí Jezerné.
Pověst bývá řazena k textům obsaženým v Erbenových sbírkách Českých národních pohádek. S tvrzením, že jejím přímým autorem byl Karel Jaromír Erben, je ale vhodné zacházet opatrně. Literárněvědné výklady připouštějí, že původcem mohl být moravský pohádkář Beneš Method Kulda a Erben text případně převzal nebo redakčně zprostředkoval. Pro návštěvníka je důležité především to, že se příběh Karlovského jezera stal součástí širší literární a folklorní tradice.
Výlet do Jezerné
K jezeru vede značená turistická trasa z prostoru železniční zastávky Velké Karlovice. Pěší cesta jedním směrem měří přibližně 3,5 kilometru, takže návrat představuje zhruba sedmikilometrovou procházku. Podle aktuálního jízdního řádu lze nástup případně zkrátit autobusem do zastávky Jezerné.
Výlet se dá spojit s poznáváním valašské krajiny a lidové architektury v údolí. V okolí se zachovaly například starší roubené chalupy a usedlosti, mezi nimi objekt z roku 1792, chalupy z počátku 19. století nebo chalupa Na Sihle z roku 1841. U samotného jezera je však nejcennější klid a možnost pozorovat mokřadní prostředí bez zbytečného rušení.
Protože jde o chráněnou přírodní lokalitu, je vhodné zůstat na cestách, nevstupovat do vody a nemanipulovat s živočichy. Karlovské jezero není místem ke koupání, ale nenáročným výletním cílem, kde se skutečná příroda přirozeně doplňuje s dávnými příběhy.