Podzim na Valašsku nebyl časem odpočinku. Než přišla zima, bylo potřeba sklidit brambory, zpracovat zelí a ovoce, připravit dřevo, postarat se o ovce a uložit zásoby. Právě tento nabitý sezonní rytmus přiblíží Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm během programu Podzim na poli a v chalupě, který se uskuteční v sobotu 26. září 2026 od 9 do 17 hodin.
Valašská dědina jako vesnice, která pracuje
Dějištěm programu bude nejrozsáhlejší areál muzea – Valašská dědina. Její rozvržení připomíná skutečné vesnice na úbočích Beskyd. Mezi dřevěnicemi a usedlostmi najdeme stodoly, chlévy, ovčíny i stavby, které bychom čekali v běžné obci: školu, kostel, hospodu, kovárnu, kolárnu nebo větrný mlýn.
Nejde přitom jen o procházku mezi historickými domy. Většina staveb jsou originály přenesené z původních míst a celý areál zachycuje každodennost valašské vesnice od konce 18. století do 50. let 20. století. Muzeum se dlouhodobě snaží fungovat jako takzvané živé muzeum. Návštěvník proto nesleduje pouze architekturu, ale také způsob hospodaření, řemesla, vaření, lidové zvyky a podobu společného života.
Od zemáků ke křížalám
Jednou z nejdůležitějších podzimních prací byla sklizeň brambor, kterým se na Valašsku říkalo zemáky. Kopaly se nebo vyorávaly obvykle později na podzim, někdy až po svátku svatého Václava. Nešlo však o pevný termín platný všude stejně – rozhodovalo počasí, poloha polí i místní podmínky. Už na poli se úroda třídila na velké brambory k jídlu, sadbu a drobné kusy.
Koncem září a během října přicházela na řadu jablka. Nejlepší plody se ukládaly do sklepa, další se sušily v sušírnách na křížaly a z části úrody se lisoval mošt. Také švestky měly své využití: mohly se sušit nebo proměnit v povidla. Zpracování ovoce tak pomáhalo prodloužit jeho životnost na měsíce, kdy už na stromech ani zahradách nic nerostlo.
Do škopků se krouhalo a nakládalo zelí. Spolu s bramborami tvořilo základ jídelníčku, který se mohl opírat o vlastní hospodářství až do pozdního jara. Staré valašské recepty ukazují, že skromné suroviny nemusely znamenat jednotvárné jídlo. V minulých ročnících muzeum představovalo například podlesníky pečené na zelném listu, placky z vařených brambor nebo zemákové šlížky. Tyto konkrétní ukázky ale nelze automaticky považovat za potvrzený program pro rok 2026.
Co muselo být hotové před zimou
Podzimní hospodářství se neomezovalo na sklizeň. Hospodáři připravovali zásoby dřeva na topení, dlouhé kusy rozřezávali na polena a skládali je kolem stavení. Na políčkách se prováděla lehká orba a součástí cyklu bylo také druhé stříhání ovcí.
Právě praktické činnosti dávají návštěvě muzea zvláštní působivost. V předchozích ročnících mohli lidé sledovat vyorávání, sběr a třídění brambor, nakládání zelí, přípravu dřeva, mletí mouky ve větrném mlýně nebo práci kováře. K vidění bývalo rovněž stříhání ovcí a strouhání šindele. Pro aktuální ročník však oficiální oznámení zatím uvádí pouze obecně oživené expozice s ukázkami podzimních prací.
Práce, jídlo a muzika patřily k sobě
Podzimní dřina nebyla jen soukromou povinností jednotlivých rodin. Valašský venkov žil také sousedskou pomocí a společnými chvílemi. Při práci se zpívalo, hrála hudecká muzika a v minulosti program doprovázel také gajdoš. Konkrétní účinkující pro 26. září 2026 zatím zveřejněni nejsou.
Ve stejném termínu je ve Valašské dědině naplánováno také setkání věnované fujaře, pastýřskému lidovému nástroji. Akce má probíhat od 26. do 27. září a může být zajímavým doplněním návštěvy, případné organizační propojení obou programů je však vhodné před cestou ověřit.
Valašské muzeum v přírodě vzniklo v souvislosti s národopisnou slavností Valašský rok v roce 1925. Za jeho založením stáli především sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi a rožnovský muzejní spolek. Valašská dědina se začala budovat později, podle záměru z počátku 50. let. Dnes v ní lze během jediné návštěvy sledovat, jak se v průběhu roku měnily práce, jídlo i vztahy mezi lidmi.
Areál je rozsáhlý a místy kopcovitý, proto se hodí pevná obuv. Individuální prohlídka zabere přibližně dvě hodiny. V září bývá Valašská dědina otevřena denně od 9 do 17 hodin; aktuální vstupné a režim je před návštěvou dobré ověřit, protože se mohou měnit. Program se koná na adrese Palackého 147 v Rožnově pod Radhoštěm.