Jírovce pod ratajským zámkem nejsou jen příjemným místem ve stínu. Historické stromořadí v Zámecké ulici patří k prvkům, které propojují přírodu s minulostí městyse. Alej navazuje na areál ratajského zámku a při procházce nabízí klidnější pohled na zdejší památky než běžná návštěva hlavních turistických cílů.
V turistických podkladech je lokalita uváděna jako památné stromořadí, někdy také jako přírodní památka. Přesný právní titul ochrany ani rok vyhlášení se však z dostupných údajů nedají spolehlivě potvrdit. Jisté je především to, že alej je vnímána jako historicky a krajinářsky hodnotná součást Rataj nad Sázavou.
Alej spojená s proměnou hradu v zámek
Jírovcová alej, tedy stromořadí tvořené jírovci maďaly, běžně nazývanými kaštany, se podle podkladů k nominaci do ankety Alej roku pojí s přestavbou horního hradu na zámek. Výsadba bývá kladena do první poloviny 17. století, tedy do období třicetileté války. Tento údaj je třeba chápat jako historicky uváděnou tradici, nikoli jako definitivně ověřený archivní doklad.
Rataje mají přitom ještě starší kořeny. První písemná zmínka o městečku se vztahuje k roku 1156. Z původního horního hradu postupně vzniklo šlechtické sídlo, jehož výrazná barokní přestavba probíhala kolem roku 1675 za Františka Maxmiliána Leopolda z Talmberka. Alej tak může být vnímána jako součást kulturní krajiny, která se formovala společně se zámkem.
Kaštany, které stojí za pozornost
Stromořadí má svůj význam nejen v historickém kontextu. Aleje obecně pomáhají členit prostor, vytvářejí přirozený stín a poskytují útočiště drobným živočichům. V případě ratajských jírovců navíc funguje jejich pravidelná linie jako přirozený rámec cesty k zámeckému areálu.
Podle nominačních materiálů alej v minulosti ohrožovalo napadení sviluškou jírovcovou. Zachránit se ji podařilo díky péči obce. I tento příběh připomíná, že dlouhověké stromořadí není samozřejmostí a jeho zachování vyžaduje průběžnou údržbu i ohleduplnost návštěvníků. Při procházce proto není vhodné po stromech lézt, poškozovat jejich kůru ani vstupovat na místa, která mohou být soukromá nebo jinak omezená.
Co vidět v Ratajích nad Sázavou
Návštěvu aleje je nejlepší spojit s procházkou po Ratajích. Zámecký areál v Zámecké ulici ukrývá starší gotické a renesanční části, bývalý pivovar, brány, kašnu, sochu svatého Jana Nepomuckého i dochované ohradní zdi. Alej zde nepůsobí jako izolovaná přírodní zajímavost, ale jako přirozený doplněk k celému historickému prostředí.
Další zastávkou může být hrad Pirkštejn, druhé významné panské sídlo městečka. Kombinace zámku, aleje a Pirkštejna vytvoří komorní výlet, při němž není nutné překonávat velké vzdálenosti. Rataje se hodí pro návštěvníky, kteří dávají přednost pomalejšímu poznávání menších historických míst před jednodenním programem plným atrakcí.
Prakticky na výlet
Samostatnou adresu alej nemá. Jako orientační bod slouží Zámecká ulice a zámek na adrese Zámecká 1, 285 07 Rataje nad Sázavou. Právě u zámeckého areálu je třeba stromořadí hledat. Uváděné mapové body se mírně liší, proto je praktičtější řídit se místní orientací než spoléhat pouze na jedinou souřadnici.
Rataje nad Sázavou leží v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji a jsou dostupné také vlakem a autobusem. Pokud chcete navštívit interiéry zámku, ověřte si předem aktuální možnosti prohlídek, protože se mohou měnit. Výlet lze prodloužit směrem k údolí Sázavy, do Ledečka nebo k místům spojeným s vodáckým zázemím řeky.
Jírovcová alej je nenápadný cíl, který nejvíce vynikne v kombinaci s ostatními památkami Rataj. Nabízí krátké zastavení pod korunami stromů a zároveň připomíná, že historická hodnota českých měst a obcí často nespočívá jen v monumentálních stavbách, ale také v cestách, sadech a stromořadích, která jejich příběh doprovázejí.