Kresba pro Zbyňka Sekala nebyla pouze přípravou k soše. Stala se samostatným prostorem, v němž mohl zkoumat lidskou tvář a postavu, jejich proměny i hranice toho, co ještě drží lidskou podobu pohromadě. Právě na tuto méně známou, ale podstatnou stránku jeho tvorby se zaměří komentovaná prohlídka ve Veletržním paláci.
Setkání se koná 4. listopadu 2026 v rámci cyklu Očima kurátorů. Grafickým kabinetem provede návštěvníky Adriana Šmejkalová, kurátorka Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Praha. Podle informací galerie je prohlídka plánována od 15.30 do 16.15 a navazuje na výstavu Zbyněk Sekal – Modrý květ. Čas se může změnit, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před návštěvou.
Kresba jako samostatný svět
Sekalovo jméno bývá nejčastěji spojováno se sochařskými díly. Prohlídka však nabídne jiný úhel pohledu: kresby nebudou představeny jako pouhé náčrty, které čekají na převedení do prostoru, ale jako plnohodnotná a svébytná část umělcovy práce. Na papíře se totiž odehrává vlastní hledání, které nemusí směřovat k hotové soše.
Vystavený soubor sleduje cestu od raných skic až k pracím z období Sekalova vídeňského exilu. Kurátorský výklad se zaměří mimo jiné na nestabilitu lidské podoby a motiv jejího rozpadu a proměny. Kresby tak mohou působit jako záznam pozorování, ale také jako způsob, jímž umělec zkoumal sám sebe a možnosti výtvarného vyjádření.
Tvář, která se mění
V autoportrétech a figurálních studiích se lidská tvář nejeví jako jednou provždy daný obraz. Proměňuje se, rozkládá a znovu skládá. Právě tento pohyb dává kresbám osobní naléhavost: nejde jen o zachycení vnější podoby, ale také o otázku, jak se člověk vnímá a co z jeho identity zůstává, když se obraz začne měnit.
Prohlídka může oslovit i návštěvníky, kteří Sekalovu tvorbu zatím znají hlavně z jeho sochařských realizací. Pohled na kresby pomáhá vnímat jeho dílo šířeji a ukazuje, že myšlenky, které se objevují v prostorových pracích, mají také intimnější podobu na papíře.
Nově zpřístupněné práce
Výstava Zbyněk Sekal – Modrý květ je ve Veletržním paláci naplánována od 24. září 2026 do 31. ledna 2027. Vedle děl ze sbírek Národní galerie Praha představí také práce na papíře z umělcovy pozůstalosti. Mnohé z nich podle galerie dosud nebyly veřejnosti známé, a mohou tak nabídnout nový pohled na umělce, jehož tvorba bývá vnímána především skrze sochařství.
Název výstavy odkazuje k modrému květu z nedokončeného románu německého romantika Novalise. Národní galerie tento motiv spojuje s touhou po poznání a hledáním smyslu. V kontextu Sekalových kreseb může být pozvánkou k pozornému pozorování: místo rychlého rozpoznání známého motivu se před návštěvníkem otevírá proměnlivý svět tvarů a významů.
Veletržní palác jako součást návštěvy
Prohlídka se koná v grafickém kabinetu Veletržního paláce, jehož architektura sama stojí za pozornost. Budova vznikla v letech 1925 až 1928 podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Po požáru v srpnu 1974 prošla rekonstrukcí a od roku 1976 slouží jako sídlo Národní galerie Praha.
Místo setkání je podle galerie u pokladen. Veletržní palác najdete na adrese Dukelských hrdinů 530/47 v Praze 7; nejbližší spojení nabízí metro C na stanici Vltavská a tramvajové zastávky Veletržní palác nebo Strossmayerovo náměstí. Prohlídku lze rezervovat přes GoOut, aktuální ceny a provozní informace je dobré před cestou ověřit u galerie.