Odchod do emigrace neznamenal pro umělce jen změnu adresy. Proměňovalo se jejich profesní zázemí, okruh spolupracovníků i prostředí, v němž jejich díla vznikala a byla vnímána. Právě tyto souvislosti otevře komentovaná prohlídka Národní galerie Praha s názvem Očima kurátorů: Exil 1948–1989, která se uskuteční 11. listopadu 2026 ve Veletržním paláci.
Umění mezi domovem a novým prostředím
Kurátorka Eva Skopalová návštěvníky provede vybranými díly ze stálé expozice 1939–2021: Konec černobílé doby. Na nich přiblíží tvorbu československých umělců a umělkyň, jejichž životní i pracovní dráhu ovlivnila emigrace. Nejde přitom jen o otázku, co si autoři odnesli z domova. Důležité je také, jak se jejich práce proměnila v novém prostředí a jaké profesní kontakty tam navázali.
Exil mohl znamenat vstup do odlišných uměleckých scén a sítí, ale také složitější vztah k Československu. Prohlídka se zaměří na to, jak emigranti udržovali kontakt s domovem a jak se zapojovali do mezinárodního uměleckého života. Téma tak ukazuje, že dějiny umění nelze vždy jednoduše vymezit státními hranicemi.
Čí jsou dějiny exilového umění?
Jednou z ústředních otázek bude, zda díla autorů, kteří odešli z Československa, řadit především do českých či československých dějin umění, nebo je chápat také jako součást kultur zemí, v nichž působili. Odpověď nemusí být jednoznačná: umělec mohl dál čerpat z domácích zkušeností a současně reagovat na nové publikum, instituce i výtvarné směry.
Právě napětí mezi těmito pohledy dává tématu širší význam. Prohlídka se nevěnuje pouze životopisům jednotlivých tvůrců, ale také tomu, jak vzniká příběh umění, které se odehrávalo na více místech zároveň. Návštěvníci tak mohou nad známými díly přemýšlet i jako nad součástí mezinárodních vztahů a osobních zkušeností.
Úvod do širšího výzkumu galerie
Setkání je zároveň ochutnávkou připravovaného výzkumného a výstavního projektu Národní galerie Praha o československém umění vznikajícím mimo Československo v letech 1948–1989. Galerie se exilovému umění věnuje také v širší badatelské koncepci pro období 2024–2028, která zahrnuje projekt zaměřený na exilovou tvorbu v letech 1939 až 1989 a její zastoupení ve sbírkách NGP.
Rozmezí širšího výzkumného projektu je tedy delší než období uvedené v názvu prohlídky. Samotná komentovaná prohlídka se koná v rámci stálé expozice; její anotace neoznamuje samostatnou výstavu věnovanou exilu. Nabízí ale příležitost nahlédnout do tématu, které galerie dále zpracovává.
Ve Veletržním paláci
Veletržní palác navrhli architekti Josef Fuchs a Oldřich Tyl. Budova vznikla v letech 1925–1928, v roce 1974 ji těžce poškodil požár a od roku 1976 slouží jako sídlo Národní galerie Praha. Její rozlehlé výstavní prostory dnes umožňují setkávat se s uměním různých období i s příběhy, které propojují českou scénu se světem.
Prohlídka je naplánována na 11. listopadu 2026. Oficiální stránka NGP uvádí čas 14:30–15:30, v jiném přehledu se však objevuje začátek o hodinu později, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální informace u galerie. Sraz má být u pokladen Veletržního paláce na adrese Dukelských hrdinů 530/47 v Praze 7. Vstupné a případné zvýhodněné ceny se mohou změnit; rezervace se podle NGP vyřizuje přes GoOut.