Co se děje s člověkem, který každý den pečuje o nemocné děti a jejich rodiny, provází je těžkými chvílemi a zároveň se snaží sám nevyhořet? Právě na tuto zkušenost se zaměřuje divadelní představení Dokud žiju. V neděli 4. října 2026 ho v pražském Rock Café uvede soubor Divadlo utlačovaných.
Příběh práce, která zasahuje i osobní život
Ústřední postavou inscenace je Klára, dětská sestra pracující v nemocnici a domácím hospici. Její práce spočívá v péči o děti a jejich blízké v průběhu nemoci i na konci života. Vedle odborných úkolů ale musí zvládat také náročné emoce, nejistotu a situace, na které se nelze jednoduše připravit.
Dokud žiju se dotýká otázky, jak dlouho může člověk v pomáhající profesi podávat maximální výkon. Téma se netýká pouze jednotlivce. Do hry vstupuje také systém, který se potýká s nedostatkem personálu a financí, i společenské prostředí zaměřené na růst, výkon a neustálé zvládání dalších povinností.
Inscenace tak nepředstavuje paliativní péči jako abstraktní pojem. Přibližuje ji skrze každodenní práci, vztahy a rozhodování lidí, kteří se pohybují na hranici mezi profesní odpovědností a vlastními možnostmi.
Divadlo, které vychází ze skutečných zkušeností
Soubor pro představení využívá metodu divadla utlačovaných, která vychází z práce brazilského divadelníka Augusta Boala. Její podstatou je práce s reálnými životními příběhy, skutečnými situacemi a divadelními postupy, které pomáhají pojmenovat zkušenost s tlakem nebo bezmocí.
Nejde tedy jen o převyprávění hotového příběhu z jeviště. Tento přístup využívá divadlo jako prostor pro reflexi, komunikaci a hledání možné změny. U tématu paliativní péče je taková forma zvlášť důležitá: umožňuje mluvit o umírání, vyčerpání i společenských očekáváních konkrétněji a citlivěji, než bývá běžné ve veřejné debatě.
Nelze přitom automaticky předpokládat, že konkrétní říjnové uvedení doplní diskuse nebo další interaktivní program. Jisté je, že inscenace svou formou vybízí k zamyšlení nad tím, jak společnost podporuje pečující profese a jaké podmínky jim vytváří.
Od premiéry v Kampusu Hybernská do Rock Café
Premiéra Dokud žiju se uskutečnila 8. listopadu 2024 v pražském Kampusu Hybernská. Na vzniku inscenace spolupracovala Sekce dětské paliativní péče České společnosti paliativní medicíny. U dřívějšího pražského uvedení se jako partneři objevily také Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a Komunitní prostor Smíchov.
Pro Divadlo utlačovaných jde o jeden z titulů zaměřených na život a práci lidí v paliativní péči. Pražská repríza může oslovit nejen pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách, ale každého, kdo se někdy setkal s dlouhodobou péčí, vyčerpáním nebo rozhodováním na konci života.
Rock Café má pro podobná témata vlastní prostor
Rock Café je známé především jako hudební klub, jeho program je ale širší. Prostor vznikl 5. ledna 1990, krátce po sametové revoluci, z iniciativy umělecké skupiny Nový horizont. Po rekonstrukci v roce 2006 přibyl v přízemí divadelní sál RockCabaret, který umožnil rozšířit nabídku o divadlo, film a výstavy.
Právě spojení koncertního klubu, kavárny a kulturního sálu dává představení Dokud žiju zajímavý kontext. Téma, které může působit intimně a těžce, se dostává do živého centra Prahy a mezi další podoby současné kultury.
Kdy a kde se hraje
Představení je naplánováno na neděli 4. října 2026 od 19:00 v klubu Rock Café na adrese Národní 116/20, Praha 1 – Nové Město. Uváděná cena vstupenek se pohybuje přibližně mezi 150 a 250 korunami, před návštěvou je však vhodné ověřit aktuální informace u pořadatele nebo prodejce. Stejně tak se může změnit program či provozní režim klubu.