Co všechno se musí stát, než se na jevišti objeví hotové představení? Právě na tuto otázku se po svém ptá inscenace Jak se dělá divadlo souboru Divadlo MASO. V pondělí 9. listopadu 2026 se vrátí do pražského Divadla NoD, kde ji aktuální program uvádí jako derniéru, tedy poslední plánované uvedení.
Projekt vznikl jako současná a záměrně nekonvenční reakce na text Karla Čapka. Nezůstává ale jen u literární předlohy. Do hry vstupují také otázky financování kultury, sociálního postavení herců a tvůrců nebo každodenního fungování nezávislého divadla. Výsledkem je inscenace, která si bere na mušku nejen divadelní mýty, ale i vlastní provoz.
Čapek po téměř sto letech
Čapkův text vyšel původně v roce 1925 pod názvem Jak vzniká divadelní hra a průvodce po zákulisí. Později se stal součástí souboru fejetonů Jak se co dělá, kam patří také texty o vzniku novin a filmu. Spisovatel přitom divadlo neznal jen z hlediště. Na začátku 20. let působil jako dramaturg a režisér v Divadle na Královských Vinohradech.
Divadlo MASO jeho pohled nepřevádí do muzeální podoby. Zajímá se o to, co se za uplynulé desetiletí změnilo a co zůstává překvapivě stejné. Tři herci a jedna živá rekvizita se pohybují mezi učebnicí, zákulisním průvodcem a satirou. Publikum tak sleduje nejen vznik hry, ale také nejistoty, kompromisy a absurdity, které k divadelní práci patří.
Zákulisí jako hlavní jeviště
Inscenace pracuje s představou inscenované učebnice mýtů, které se v divadelním prostředí předávají z generace na generaci. Místo uhlazeného pohledu na uměleckou tvorbu nabízí spíše rozebírání mechanismů, jež bývají divákům skryté. Do popředí se dostává zkoušení, herecká práce, provozní překážky i hledání způsobu, jak vůbec představení udržet při životě.
Satirický tón doplňuje výrazná scénická stylizace a práce s tělem. Inscenace je podle dostupných divadelních databází určena divákům od 15 let, což naznačuje její ostřejší a místy nekorektní poetiku. Nejde však o samoúčelnou provokaci. Humor slouží především k tomu, aby bylo možné mluvit o pracovních podmínkách umělců, penězích a morálních dilematech bez akademické vážnosti.
Kolik stojí živá kultura
Jedním z témat představení je vztah společnosti k živému umění. Divadlo může působit jako samozřejmá součást města, jeho provoz však stojí na konkrétní práci, veřejné podpoře, vstupném a často i osobním nasazení lidí, kteří v něm působí. Inscenace připomíná, že za výsledným večerem se skrývá ekonomická i sociální realita.
Projekt vznikl s podporou Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury. Také tento fakt se stává součástí širšího pohledu na nezávislou kulturu: granty a veřejné peníze nejsou pouze administrativní položkou, ale jedním z témat, o nichž se v divadelním prostředí vede debata.
Poslední uvedení v Divadle NoD
Režii a text připravil Adam Skala, dramaturgii měla na starosti Kamila Krbcová a hudbu složil Štěpán Krtička. Účinkují Kryštof Bartoš, Dan Kranich a Vladimír Pokorný, Adriana Salvetová působí také jako herečka s povinností inspice. Premiéra se konala v NoDu 23. září 2023 a představení trvá 75 minut bez přestávky.
Divadlo NoD najdete v Dlouhé ulici 33 v Praze 1, v prvním patře nad klubem Roxy. Scéna se dlouhodobě zaměřuje na autorské divadlo a projekty, které vznikají přímo pro její prostor a publikum. Právě proto je vhodným místem pro inscenaci, která zkoumá divadlo zevnitř.
Začátek je naplánován na 19:30 a představení se hraje pouze v češtině. Aktuální program uvádí běžné vstupné 450 korun, zlevněné 300 korun. Dostupnost lístků i definitivní status derniéry je vhodné před návštěvou ověřit přímo v programu Divadla NoD, protože tyto údaje se mohou změnit.