Jen málokteré evropské velkoměsto dokáže nabídnout tak výrazný kontrast mezi rušnou městskou zástavbou a někdejšími vesnickými jádry. V Praze se dochovaly usedlosti, hospodářské dvory, úzké uličky i celé historické urbanistické celky. Nejde přitom vždy o lidovou architekturu v podobě roubených chalup. Často jsou to barokní, klasicistní nebo později upravené statky, které připomínají zemědělskou minulost dnešních městských čtvrtí.
Stodůlky a Ruzyně: nejucelenější vesnická jádra
Nejlepší představu o původní podobě pražských vesnic nabízejí dvě vesnické památkové rezervace – Stodůlky a Ruzyně. Jejich hodnota nespočívá pouze v jednotlivých domech, ale také v půdorysu ulic, návaznosti usedlostí na dvory, ohradních zdech a vztahu k okolní krajině.
Ve Stodůlkách byla rezervace vyhlášena v roce 1995. Jejím výrazným bodem je venkovská usedlost v ulici U Kašny čp. 1. Areál vznikal patrně kolem roku 1800 a stojí na pomezí pozdního baroka a klasicismu. Dochovala se obytná i hospodářská budova, stodůlka a části původních konstrukcí včetně valených kleneb s lunetami. Při procházce je dobře patrné, jak usedlost fungovala jako uzavřený hospodářský celek.
Ruzyně si uchovala soubor bývalých statků kolem Starého náměstí a v přilehlých ulicích. Pozornost zaslouží například statky čp. 5 a 9 s výstavnými průčelími a charakteristickými římsami nad okny. U usedlosti čp. 6 se dochovala také zahrada, brána a ohradní zeď. I bez návštěvy interiérů tak lze číst původní uspořádání dvora a představit si, jak odlišný byl zdejší život před rozšířením letiště a městské zástavby.
Historické enklávy mezi ulicemi a sídlišti
Další cenná místa mají podobu vesnických památkových zón. Patří mezi ně Stará Hostivař, Střešovičky, Buďánka, Královice, osada Rybáře v Troji, Staré Bohnice a Staré Ďáblice. Každá lokalita je jiná, společně však ukazují, jak se někdejší obce postupně stávaly součástí metropole.
Stará Hostivař je historickým jádrem obce, které přežilo obklopení novější městskou zástavbou. Při procházce stojí za to sledovat nejen jednotlivé domy, ale také jejich vztah k veřejnému prostoru a k potoku Botiči. Ve Střešovičkách zase překvapí úzké uličky a drobné domy s téměř venkovským měřítkem. Klidná enkláva v Praze 6 působí jako svět vzdálený od okolních vil a rušných komunikací.
Na podobnou procházku lze vyrazit také do Královic, Starých Bohnic, Starých Ďáblic, Buďánky nebo trojské osady Rybáře. Největší smysl má vnímat tato místa jako celek: všimnout si šířky ulic, bran, hospodářských stavení, zdí a nepravidelnosti původní zástavby. Do většiny objektů se běžně nevstupuje, jejich atmosféra se ale dá dobře poznat při pěší trase.
Usedlosti, které změnily svou roli
Pražská krajina je plná bývalých hospodářských dvorů. Cibulka v Košířích vznikla jako usedlost s vinicí a její historie sahá nejméně do 14. století. V 19. století ji pasovský biskup Leopold Leonard Thun-Hohenstein proměnil v klasicistní empírové letní sídlo s komponovaným parkem. Ten připomíná romantickou představu venkova i šlechtického odpočinku – dochovaly se nebo jsou patrné například pagoda, poustevna, grotta a umělá zřícenina. Areál je soukromý, proto je třeba před návštěvou ověřit aktuální možnosti zpřístupnění.
Ladronka v Břevnově spojuje historii hospodářské usedlosti a zájezdního hostince s dnešním rekreačním využitím. Její jméno odkazuje na italského hraběte Filipa Ferdinanda de la Crone, který okolní pozemky koupil v roce 1688. Obytná budova pochází z 18. století a po rekonstrukci se stala zázemím rozsáhlého parku pro pěší, cyklisty a bruslaře.
Proměnu klášterního hospodářského dvora připomíná Spiritka. Usedlost s vinohrady je doložena od konce 16. století a dnešní areál si uchoval nepravidelný dvůr, sýpku, stodolu, chlévy i obytné stavení s pavlačí. Dnes slouží mimo jiné jako hotel, přesto v jeho uspořádání zůstává čitelná zemědělská minulost.
Když venkov inspiroval moderní architekturu
Jiný typ spojení města a lidové tradice představuje Trmalova vila ve Strašnicích. Jan Kotěra ji navrhl v letech 1902 až 1903. Secesní dům propojuje geometrický ornament, inspiraci anglickou venkovskou architekturou a slovanské motivy. Součástí návrhu byla také zahrada a hospodářská stavba, takže vila nepůsobí jako izolovaný městský objekt.
Dnes je v domě expozice věnovaná Janu Kotěrovi a bydlení na počátku 20. století. Konají se zde také výstavy a přednášky. Pravidelné komentované prohlídky bývají v některé dny, jejich režim se však může měnit a je vhodné si jej předem ověřit.
Širší pohled na drobnou historickou zástavbu Prahy doplní Nový Svět pod Pražským hradem s křivolakými ulicemi a malými domy. Odlišným příkladem je Zlatá ulička, jejíž domky byly vestavěny do oblouků hradního opevnění. Ani jedno místo není vesnickou památkovou zónou, obě ale připomínají, že pražská historie se neodehrává jen ve velkých palácích. Někdy ji nejlépe odhalí právě malá ulička, dvůr nebo brána ukrytá mezi moderními domy.